Politoložka Vladimíra Dvořáková: Boj s oligarchizací společnost prohrává. Kontrolní mechanismy se dají obejít

Sněmovna by měla 5. března hlasovat o vydání poslanců Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Mandátový a imunitní výbor ale v uplynulém týdnu vyslovil nesouhlas k žádosti o vydání. Předsedkyně mandátového výboru, exministryně spravedlnosti Helena Válková podle svých slov nemá důvěru v rozhodování soudu.

Kritika soudu?

„Hovořit o tom, že nedůvěřuje justici, je zejména od bývalé ministryně spravedlnosti hodně špatné vyjádření,“ podotýká v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková. Přiznává ale, že v kauze dotací Čapího hnízda byly rozsudky „kontroverzní“.

„V některém případě byl zproštěn obžaloby, poté se to znova vracelo k soudu. Je to hodně komplikovaný případ,“ připouští politoložka. „Čím delší dobu to trvá, tím i svědecké výpovědi mohou být problematické. Každopádně, soud mohu kritizovat, ale pokud je pravomocné rozhodnutí soudu, tak prostě platí.“

Čtěte také

Politolog Kubáček: Střet zájmů by Babiše poškodil v Evropě i doma. Češi jsou ohledně peněz obezřetní

Babišův střet zájmů

Premiér Babiš hodlá do budoucna ošetřit střet zájmů mezi podnikáním a vládní politikou vložením akcií holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Podle svých slov tak plně dostál nárokům českého a evropského práva a splnil podmínku prezidenta Petra Pavla pro své jmenování předsedou vlády.

„Otevřené zůstává, jestli vazby nebo přerušené vazby pana premiéra mohou mít dopad i na to, že nedostaneme některé dotace z EU,“ vysvětluje Dvořáková. „Každopádně to ukazuje na jeden velký problém, který není jen v ČR, a to je oligarchizace, kdy se velcí majitelé stávají zároveň politiky.“

Boj s oligarchií

„Řada oligarchů vznikla tak, že využívala dotační prostředky státu nebo Evropy. A to je obrovský problém, jak to dostat pod kontrolu, jak zajistit, aby to nemělo dopad na společnost a na to, jak jsou dotace přidělovány. U nás třeba vidíme konflikt, jestli je mají dostat v zemědělství velké podniky, anebo jestli se mají podporovat malé farmy a malé podniky. Ale je to mnohem složitější,“ poukazuje Dvořáková.

„Ukazuje se, že boj proti oligarchům společnost dost prohrává. Přestože přijímá řadu opatření a kontrolních mechanismů. Ono se to vždy dá obejít. Nemluvě o tom, že ty zákony, které to upravují, se často píší pod vlivem oligarchů, ať už jsou přímo u moci, anebo ovlivňují politiky v pozadí,“ říká politoložka Dvořáková.

Čtěte také

Bořek Lizec: Rozdělení americké společnosti dosáhlo existenciální úrovně. Každý cítí, že jeho Amerika je v ohrožení

V souvislosti s oligarchizací poukazuje politoložka na Spojené státy, kde Nejvyšší soud vystavil stopku Trumpově celní politice s odůvodněním, že mandát přijímat cla má tamní Kongres. Americký prezident se vzápětí odvolal na jiný zákon, který platí 150 dní a může ho neustále měnit, než se případně opět dostane k Nejvyššímu soudu.

Vražda Jána Kuciaka

Dvořáková poukazuje i na Slovensko k obnovenému procesu v případě osm let staré dvojnásobné nájemné vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

„Opět to je případ určité oligarchizace. Propojování byznysu a politiky, a to v rovině, která někdy až přesahuje legální mantinely. Nejde jen o to, že třeba významní podnikatelé, oligarchové, mají vliv na vládu a ovlivňují třeba i legislativní plán vlády,“ nastiňuje Dvořáková.

„Druhá rovina je napojení už i na ty, kteří dotace přímo zneužívají, dopouštějí se kriminálních aktivit, hospodářské kriminality. A to bohužel nastalo,“ míní politoložka. „V případě Slovenska můžeme hovořit o mafiánských strukturách, o snaze zabránit vyšetření. Proto se to neustále vrací.“

Čtěte také

Vražda mafiána Mrázka nebyla obyčejná msta podsvětí. Svou roli tady hrál stát a policie, říká Jaroslav Kmenta

„Ale zase bych věřila justici, protože to nakonec stále vrací,“ myslí si politoložka Vladimíra Dvořáková. „Na Slovensku měl organizovaný zločin s politikou bohužel už několik případů, kdy došlo k úmrtí a takovým násilným krokům. U nás sice také, vzpomeňme na Mrázka, ale na Slovensku je to silnější.“

Spor o Turka

Andrej Babiš mezitím dosáhl jistého vítězství na jiném poli. Prezident Petr Pavel dnes jmenuje Igora Červeného za Motoristy ministrem životního prostředí. Končí tak přetahovaná mezi nejmenší vládní stranou a Hradem o ministerský post pro poslance Turka, jelikož premiér kompetenční žalobu nepodává.

„Je to i částečné vítězství pana Babiše. On opravdu potřeboval, aby se situace uklidnila a aby on mohl ukázat, jak vládne, co dělá, jaké kroky přijímá. Do té doby se média pořád zabýval jen panem Turkem,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková.

Někdejšího člena ČSSD Červeného uvedl zmocněnec pro Green Deal a čestný prezident Motoristů Turek slovy, že bude dělat, co mu na očích uvidí. „Předpokládám, že opravdu nebude. Předpokládám, že to bude plnohodnotný ministr, který bude vycházet z programového prohlášení vlády a bude dělat politiku tak, jak má být nastavena,“ očekává politoložka Dvořáková.

Čtěte také

Komentátor Petr Hartman: Mat pro Turka je definitivní. Ale partie o ministerstvo životního prostředí neskončila

Mezi cíle vlády patří zlevnit emisní povolenky, pustit penzijní fondy do výstavby bytů a vybudovat centrum umělé inteligence.

„Samozřejmě, politika vždy, politika životního prostředí zvláště, je dána určitými ideologickými pohledy, rozdílnými názory na některé věci. Může to být představa o tom, jestli spíš zamezovat působení člověka na zhoršování klimatu, nebo jestli více se zaměřit na to, že přizpůsobujeme krajinu, aby si zvykla na to, že jsou trochu jiné podmínky. Uvidíme, jak se bude v tomto směru chovat,“ dodává Dvořáková.