Vražda mafiána Mrázka nebyla obyčejná msta podsvětí. Svou roli tady hrál stát a policie, říká Jaroslav Kmenta

7. září 2015
Host do domu
Radovan Krejčíř u soudu (foto z prosince 2013)

Investigativních, pátrajících novinářů není, v českém mediálním rybníku dvakrát nadbytek. Jedním z nich je ale Jaroslav Kmenta, který napsal už osm knih. Taky se na jejich motivy natočilo několik filmů. Ten poslední se jmenuje Gangster Ka a je o Radovanu Krejčířovi.

Poslední kniha Padrino Krejčíř je vlastně druhý díl, který mapuje osudy našeho mafiána a následovat bude ještě jeden. „Když člověk dělá takové knihy, chtě nechtě žije jejich životy. A musím říct, že normálnímu člověku to dvakrát dobře na duši nedělá,“ říká Jaroslav Kmenta.

S Krejčřem bych na pivo nešel

Na Krejčířově případu prý poznal, jak tady nefunguje stát a policie, která by měla organizovaný zločin potírat. „Nezbývá než se ptát, jak je možné, že tady zhruba 10 let přežíval bez povšimnutí policie?“

Čtěte také

Novinář se s Krejčířem sešel, a to ve chvíli, když už z Česka při zpackaném zatýkání utekl na Seychely. „Nikdy jsem pro něj pochopení nenašel. Zatím totiž neprošel svou katarzí a nikdy nevysvětlil, proč se do potíží vůbec dostal. S ním bych na pivo nikdy nešel,“ říká.

Mrázek mu nedá spát

To, co ale Kmentovi neustále vrtá hlavou je vražda kmotra Františka Mrázka, tedy Krejčířova předchůdce. Mrázek totiž jednal úplně jinak. Úplatky samozřejmě kolem jen lítaly, ale jinou formou, spíše pomalým a stálým prohlubování „kamarádčoftů“ s lobbisty a politiky.

Samozřejmě, že ale nešlo o nějakou idylku. „Taky jsem Mrázka asi pěkně štval. Tehdy ještě o něm kniha nevznikla, ale napsal jsem jen pár článků o devítimiliardových únicích v Komerční bance. A pak jsem opravdu asi měl na kahánku.“

Šlo mu o krk

Po letech pak poslouchal nějaké mafiánské odposlechy a tam si o jeho likvidaci povídali. „Pak mi tedy nějakou dobu do smíchu zrovna nebylo. Taky jsem to doma dlouho tajil.“

Čtěte také

A právě vražda mafiánského bosse Mrázka mu leží v žaludku dodnes. „Dnes jsem asi už jediný, který to chce dotáhnout do konce. Myslím si, že nešlo o vzájemné vyřizování účtů mezi mafiány, ale cítím tam velkou úlohu politiků a státu.“

Svědka na zabití chránil půl roku

Je to prý úplně jiný případ, než byl Michal Kliment, kterého půl roku chránil. „Sáhnul jsem tehdy do svých finančních rezerv a na půl roku jsem mu platil ubytování a základní jídlo.“ Na začátku vůbec netušil, že z jeho povídání nakonec vznikne kniha Svědek na zabití. Každopádně šlo ale o cenného svědka.

Jaroslav Kmenta

Přitom police ho hodila přes palubu a vyčlenila ho z programu na ochranu svědků. „Kdybych ho neschoval a jeho příběh nezveřejnil, tak už dnes určitě nežije,“ říká Kmenta. Určitě se prý podílel na podvodech, ale ne na vraždách. „Tady nemůžete mít nikdy jistotu, že by to neudělal znovu. Tady nemám slitování.“

Jak to bylo s utajeným kontem ODS ve Švýcarsku? Jak se dívá na zákon o zákazu zveřejňování policejních odposlechů? Bojí se o svou rodinu? A jak se dívá na zfilmování některých jeho knih? Poslechněte si v iRadiu.