Politoložka Dvořáková: Reforma antimonopolního úřadu je správný krok. Pomůže zúžit korupční prostor

27. květen 2024

Důležitým tématem posledních dní je reforma antimonopolního úřadu. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna požaduje výrazné rozšíření pravomocí úřadu i těch svých. Odborníci naopak varují před přílišnou kumulací moci v rukou jednoho člověka. Co návrh reformy přináší? Půjde o změnu k lepšímu? Politoložka Vladimíra Dvořáková ještě zhodnotí, co o našem školství vypověděly letošní přijímací pohovory na střední školy, a prozradí, jak poznat predátorské časopisy.

„Antimonopolní úřad je významná dohledová instituce. Zároveň je ale pod obrovským politickým tlakem, protože se mnohdy rozhoduje o zakázkách za miliardy korun. Návrh reformy ÚOHS tedy považuji za dobrou zprávu, protože obsahuje řadu pozitivních věcí, zejména zjednodušení řízení a roli kolektivních orgánů,“ říká v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.

Cesta správným směrem

O některých věcech by nově rozhodovaly senáty. V případě odvolání bylo doteď rozhodnutí na předsedovi úřadu, a to i v případě, pokud se to týkalo třeba jeho rodiny nebo někoho, kdo byl ve střetu zájmů.

Čtěte také

„Jiná možnost zkrátka nebyla, proto je posílení kolektivního rozhodování rozhodně cesta dopředu. A není to nic proti konkrétnímu řediteli ÚOHS, ale je to v obecném nastavení. Člověk je tady pod obrovským politickým a ekonomickým tlakem, a to, že by rozhodovaly tříčlenné senáty, kde by byli dva lidé z vedení a jeden expert, by velmi posílilo transparentnost. Navíc kdyby to bylo jednoinstanční, posílilo by to rychlost rozhodování, protože víme, že se mnohdy stává, že velká zakázka stojí, dokud úřad nebo soud nerozhodne.“

Podle Dvořákové jsou ale v návrhu i určitá slabá místa, třeba že by Úřad neměl vstupovat v momentě, kdy zakázka ještě není rozhodnuta. „To ale trochu mírní prevenci, kterou by ÚOHS měl mít a kterou by mohl v momentě, kdy se ukáže, že je v průběhu zadávání něco špatně, zasáhnout a nemusel by čekat, až to někdo napadne a podá návrh.“

Korupce v Česku?

Celkově se ale podle Dvořákové postupuje správným směrem, protože návrh v zásadě jde proti korupčnímu prostoru, zužuje ho, zmírňuje ho a vytváří větší transparentní prostředí. „S korupcí na tom totiž v Česku nejsme moc dobře. Záleží ale na tom, jak to bereme. Menší korupce ve stylu divokých devadesátek, kdy třeba policisté vybírali pokuty, aniž by dávali lístky, je podle mého názoru docela dobře zvládnutá. V mezinárodním srovnání jsme na tom lépe než sousední státy. Lidé v celku věří, že tyto věci fungují, byť samozřejmě individuální korupce může vždycky nastat, protože je to selhání jednotlivce.“

Jiná věc je ale podle Dvořákové vazba na klientelismus a oligarchizaci. „Tam si myslím, že je to velmi silné. Ne náhodou tento týden probíhala k tomuto tématu v Senátu konference. Problém je, že všude ve světě roste vliv oligarchických struktur, vliv velmi bohatých lidí, kteří dokážou ovlivňovat i nastavování politiky třeba v rámci NATO, státu, a možná i v rámci EU,“ dodává politoložka.

Spustit audio

Související