Politolog Just: Líbánky skončily, nastupuje reálná politika. Prezidenta a vládu čekají třecí plochy

„Vztah mezi vládou a novým prezidentem je zatím relativně pozitivní, harmonický. Nejsem ale naivní idealista, který by si myslel, že to takto bude po celou dobu,“ odhaduje v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just.

I když totiž k sobě mají prezident a vládní koalice blízko, neznamená to podle něj, že budou vzájemně souhlasit se vším, co ten druhý udělá. „Období ,líbánek‘ skončilo a nastupuje reálná politika, která samozřejmě čas od času bude ve znamení vymezování se Petra Pavla vůči vládě a vládní koalice vůči prezidentovi.“ Největším oříškem přitom mohou být podle Justa nominace na Ústavní soud.

První třecí plochy

„Už zaznívají první jména. A jsou to i poslanci za vládní strany. A bude záležet na Petru Pavlovi, zda se nechá vmanévrovat do této pozice, nebo zda prohlásí, že je to jeho pravomoc, byť oni zase mají většinu v Senátu, která prezidentovy nominanty schvaluje. Neříkám, že to přijde automaticky, ale zrovna toto téma má potenciál pro vznik třecích ploch.“

Čtěte také

Jan Kubáček: Pavel má potenciál. Mohl by rozbít vzájemnou slepotu a hluchotu mezi občany a politiky

Třaskavým tématem, které už týdny rezonuje ve společnosti, je i zamýšlená novela valorizačního zákona. Zpomalení valorizace důchodů se ve svém inauguračním projevu věnoval i Petr Pavel, byť zdůraznil, že pravomoci prezidenta jsou v socioekonomické oblasti omezené.

„Hlavní problémy, včetně celkové důchodové reformy, ale pojmenoval a slíbil, že bude v těchto věcech spolupracovat s odbornou veřejností i s vládou. Samozřejmě ale v tuto chvíli nevíme, jak k tomu přistoupí, až dojde na konkrétní rozhodnutí.“

Ostrý test

Petra Pavla totiž ještě tento týden čeká schůzka se zástupci hnutí ANO, kteří ho chtějí přimět k tomu, aby vládní novelu nepodepsal. „Ze slov o neudržitelnosti důchodového systému by se ale dalo odhadovat, že Petr Pavel se spíše k podpisu přikloní. To ale neznamená, že když souhlasí s věcnou podstatou, že souhlasí i se způsobem, jakým k tomu vládní koalice přistoupila, tedy že využila institutu legislativní nouze.“

Možností, jak k záležitosti přistoupit, má nicméně podle Justa více. „Kromě podpisu může vládní novelu vetovat. Může také nechat uplynout patnáctidenní lhůtu, kterou jako prezident na rozhodnutí má, což by ale zavánělo alibismem. A čtvrtou možností je ještě, že se obrátí s žádostí o posouzení na Ústavní soud,“ uzavírá Petr Just.