Politolog Jelínek: Vláda je teprve v poločase. Ruku do ohně by ale za ni dala jen hrstka voličů

„Průzkumy, a ty letní obzvlášť, nepřeceňuji. Přesto aktuální model zapadá do trendu, který sledujeme posledních pár měsíců. Podpora vládních stran upadá nebo stagnuje, stejně jako stagnuje poměrně dost výrazný náskok hnutí ANO před ODS,“ všímá si v pořadu Jak to vidí... politolog Lukáš Jelínek.

Čtěte také

iROZHLAS

MEDIAN: Volby by v červenci vyhrálo ANO s 33 procenty. Druhá ODS má 15 procent hlasů

Do konce volebního období podle něj ke změně pravděpodobně nedojde. Maximálně budou pozorovatelné přesuny možné podpory mezi jednotlivými koaličními a opozičními stranami. „V okamžiku, kdy vidíte, že ruku do ohně by za současnou vládu dala pouze 2 % voličů, jak ukázal jiný průzkum, nebo když vidíte, že Petr Fiala je jedním z nejméně populárních premiérů v Evropě, tak to je trend, který se bude měnit jen velmi obtížně.“

Vizitka vlády

Důvodů, proč tomu tak je, je celá řada. „Kromě ekonomické situace jsou to samozřejmě i dopady války na Ukrajině a dozvuky energetické krize, které se promítají třeba i do takových věcí, jako je převoz zboží z jednoho kontinentu na druhý, včetně léků.“

Čtěte také

Sociolog Kostelecký: Vizitka české vlády? Dobré to není. V těžkých dobách jsou ale vlády nepopulární vždy

Podle Jelínka s tím ale souvisí i málo srozumitelná reakce vlády na krizi. „Někdy přichází pozdě nebo působí chaoticky. Zkrátka už se tady vytvořilo povědomí o vládě, která reaguje pomaleji. A je už jedno, jestli to tak skutečně je, nebo jestli je to jenom dojem, ale i toto veřejné mínění nějakým způsobem zpracovává.“

Problém je ale podle Jelínka i v tom, že čeští voliči si za poslední léta zvykli na marketingový způsob vládnutí, který je stále populárnější po celé Evropě a jehož součástí jsou sliby, které politici dávají. „Lidé si zvykli na velkorysost politiků při rozdělování veřejných financí v dobách, kdy je to možné. A v okamžiku, kdy přijde krize a nastoupí vláda, která chce šetřit a která na marketing tolik nedá, jsou pochopitelně zklamaní. A to se pak odráží i ve volebních průzkumech.“

Hazard s důvěrou i pevné voličské jádro

Voličský potenciál menších politických subjektů bývá zpravidla vyšší, než ukazují modely. „Zvlášť strany, které jsou středové nebo umírněné, mají celou řadu vlažných sympatizantů, kteří se rozhodují až na poslední chvíli. Na to pochopitelně doplácejí strany, jako jsou lidovci, Starostové a nezávislí, TOP 09 i sociální demokraté. V případě větších stran prostor pro získávání nových voličů velký není. U hnutí ANO se zdá, že 30 % může být jejich strop. Ačkoli jsme viděli už několikrát, že Andrej Babiš dokázal tento strop prorazit.“

Zajímavé sledovat to bude podle Jelínka v případě občanských demokratů a Pirátské strany. „Piráti sice nejsou moc vidět a spíše se o nich dozvídáme prostřednictvím jejich internetového fóra, přesto si ale drží poměrně stabilní pozici. Zejména mezi mladšími voliči si už dokázali vytvořit pevné voličské jádro. V případě občanských demokratů je to ale jeden velký otazník, protože strana podle mě začíná výrazně hazardovat se svojí důvěru, protože kauz, které se na ni lepí, přibývá...,“ uzavírá Lukáš Jelínek.