Politolog Just: Achillovou patou našich vlád je komunikace. Dohnalo to i kabinet Petra Fialy
Vláda Petra Fialy čelí podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění negativnímu hodnocení. Horší hodnocení měl pouze kabinet Petra Nečase v roce 2013. Co je důvodem kritického postoje respondentů? Kde vláda dělá chyby? A bylo by hodnocení mírnější, kdyby vláda nečelila inflaci a válce na Ukrajině? Politolog Petr Just v audiozáznamu ještě probere změny na ministerských postech a vysvětlí, co by pro Slovensko znamenal návrat Roberta Fica.
„Achillovou patou našich vlád je stále dokola otázka komunikace. Tedy to, jak svůj program prodávají. Na to jsou citliví nejenom občané, ale i analytici,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just.
Zdánlivě by se sice mohlo zdát, že je důležitější to, co vláda skutečně dělá, podle Justa ale komunikace vlád zanedbatelná není. Poukazuje přitom na nedávnou diskusi ohledně daňové reformy. „Místo toho, aby se mluvilo o meritu věci, diskutuje se o tom, kdo informaci vynesl médiím a jestli to je, nebo není pracovní verze. Koaliční partneři se začínají obviňovat, kdo za to může, což může vést k nestabilitě ve vztazích mezi stranami.“
Jim pomáháte, a nás šidíte
Důvodů kritického postoje respondentů vůči současné vládě je ale mnohem více. Na celkovém negativním hodnocení vlády se velkou měrou podle Justa podepisuje i to, že lidé s vládou často spojují svůj pocit ze své momentální sociální a ekonomické situace.
Čtěte také
„Řada lidí viní vládu z toho, že se mají hůř nebo špatně. Máme tady celou řadu faktorů typu inflace, energie, ale je to i vztah Čechů k ukrajinskému konfliktu.“
Na začátku války byla ochota lidí podporovat vládu v jejích krocích velká. Nyní ale začínají cítit, že to má dopady na jejich vlastní socioekonomickou situaci. „Lidé to vnímají tak, že vláda pomáhá někomu cizímu, a vlastní lidi šidí. Je to sice subjektivní pohled, podobné vnímání s vlekoucím se konfliktem ale sílí,“ poukazuje Just.
Kabinet v kleštích
Vláda je teď tedy mnohem více nasvícena. Prvotní šok z invaze opadl, skončilo české předsednictví v Radě Evropské unie, je po volbách a lidé si začínají mnohem více všímat, co vláda skutečně dělá.
„Vláda je kvůli tomu mnohem více v kleštích. Na jedné straně řeší vnitropolitické a vnitroekonomické faktory, které jsou pro řadu lidí to hlavní, podle čeho vládu hodnotí. Pak jsou tu ale i regionální, evropské a geopolitické věci, které jsou klíčové pro vládu.“
Čtěte také
Velká témata typu Ukrajina, vztah České republiky k Evropské unii nebo Severoatlantické alianci ale nejsou podle Justa pro naprostou většinu obyvatel zásadní, pokud řeší prázdnou peněženku nebo zálohy na energie.
„Samozřejmě žádná vláda nemůže vyhovět úplně všem. Pokud ale vláda začne ztrácet i u svých vlastních voličů, mělo by to pro ni být když ne rovnou červená, tak minimálně žlutá karta. Tehdy by si měla vláda uvědomit, že by měla něco dělat jinak. A je to právě i otázka komunikace,“ uzavírá Petr Just.
Související
-
Divadlo frustrace
Protesty a demonstrace patří k demokracii jako pověstný hrb k velbloudovi. Ne že by se bez nich neobešla, ale bez nich je poloviční a mdlá.
-
Petr Just: Sobotní demonstraci organizovala proruská scéna. Dovede nás krize k další revoluci?
Vláda Petra Fialy ustála první hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry. A čelila také první velké demonstraci. Jak a čím by měl kabinet uklidnit nespokojené občany?
-
Publicista Kosatík: Klidně ciťme únavu z války, ale pomáhejme dál
Ursula von der Leyen a Emmanuel Macron minulý týden navštívili Čínu. Proč každý z nich mluvil jinak? Jaký dopad to má na vnímání ruské agrese optikou evropských zemí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka