Lukáš Jelínek

Nová Sněmovna je ustavena, stará vláda podala demisi. Za normálních okolností by se mohl Andrej Babiš (ANO) už zítra radovat z návratu do premiérské funkce.

Upozaděné symbolickými střety, pokračuje jednání mezi prezidentem a předsedou hnutí ANO o řešení střetu zájmů. Politolog komentuje také vlajky Sněmovny a politiku gest.

Lidovec Jan Bartošek se s pravděpodobností hraničící s jistotou předsedou Poslanecké sněmovny nestane. Na jeho kandidatuře lze navíc dokumentovat vážné chyby opozice.

Od časů, kdy jsme balancovali nad propastí neproduktivního národovectví, ba nacionalismu, jsme učinili notný krok vpřed. Dnes už v ní jsme.

Pro partnery „venku“ je podstatná kontinuita české zahraniční politiky. Chceme-li být bráni vážně, nesmíme se ztrapňovat nebo geopoliticky posouvat na Východ.

Nejde o to, že by Okamura nezvládl Sněmovnu řídit. Zkušený i inteligentní je dost, a když chce, chovat se umí. Stal se ale symbolem konfliktního pojetí politiky.

Nebe a dudy. Lépe asi rozdíl mezi minulým a budoucím vládnutím Andreje Babiše (ANO) popsat nejde. 

Ještě se pětkrát vyspíme a budeme vědět, kdo svoji snahu sestavit příští vládu opře nejen o volební modely, ale o skutečnou vůli občanů. 

Voliči, o které STAN usiluje, jsou nároční a nestálí. Mohou se k politikům otočit zády, aniž by kiksy Starostů poměřovali jejich úspěchy. 

Mnohé z nás po vyslechnutí zprávy o reji ruských dronů nad Polskem polily obavy. Reakce většiny politických stran ale byla, jak napětí zakomponovat do předvolební kampaně.