Politolog Lukáš Jelínek: Sporné zákony si prezidentské veto zaslouží. Pavel se ještě drží zpátky
„Člověk má někdy pocit, že i kdyby vetoval drtivou většinu zákonů, které teď procházejí parlamentem, nebylo by to na škodu,“ glosuje v pořadu Jak to vidí… politolog Lukáš Jelínek. Dochází ke sbližování hlavy státu a vlády v zahraničněpolitické agendě? Stane se Česko nestálým členem Rady bezpečnosti OSN? Jak probíhá kampaň před senátními a komunálními volbami? A podaří se SPD a Motoristům prosadit snížení schodku státního rozpočtu na příští rok?
Prezident Petr Pavel vetoval zákon o státních zaměstnancích a také návrh zákona, který by omezil jeho pravomoci vůči vedoucím stálých misí. Podepsal naopak návrat EET i novelu stavebního zákona. Před týdnem se přitom osobně setkal s premiérem Babišem.
Čtěte také
„Andrej Babiš ani po té schůzce nevypadal moc spokojený, zvlášť když hovořil o vnitropolitických tématech, která s prezidentem probíral. Takže mu patrně Petr Pavel oznámil, které další zákony bude vetovat,“ myslí si politolog Lukáš Jelínek.
„Člověk má někdy pocit, že i kdyby vetoval drtivou většinu zákonů, které teď procházejí parlamentem, nebylo by to na škodu. Předpokládám, že časem přijde na řadu i taková legislativa, která bude nekonfliktní,“ dodává. Sama zrychlená forma projednávání zákonů si dle Jelínka říká o zvednutí varovného prstu, sporný je ale především obsah navrhované legislativy.
Zasloužené veto
Novela zákona o státních zaměstnancích má podle experta za cíl oslabit ochranu úředníků před politickými vlivy a naopak zahájit proces politizace státní správy. „Součástí zákona je, že jako kvalifikace se bude brát i členství v zákonodárném sboru. Vypadá to, že si někteří poslanci možná hledají další místa, kam by se upíchli v budoucnu.“
Čtěte také
„Tento zákon si skutečně prezidentovo veto zaslouží. Myslím, že by si veto zasloužil i stavební zákon, ale prezident nemůže vetovat úplně všechno,“ poznamenává. V souvislosti s omezením prezidentských pravomocí se podle něj koaliční většina pustila na tenký led a novela se tak stane spíše tématem pro Ústavní soud.
Petr Pavel dle Jelínka jedná v souladu s hodnotami, které avizoval před volbami. „Když se nám sejde vláda a prezident, kteří jsou trochu jinak programově orientovaní, je logické, že prezident bude hájit určité kóty. A to vláda může být ráda, že se prezident drží zpátky. Mezi spornými zákony vybírá ty, které jsou nejvíce hodny prezidentského veta.“
Obrat Andreje Babiše
Hlava státu a ministr zahraničí jsou aktuálně pracovně ve Spojených státech. Sbližování podle politologa není na pořadu dne, přestože o jejich sdílené transatlantické orientaci není pochyb. V tomto kontextu je podle něj zajímavý především obrat v rétorice premiéra Andreje Babiše.
„Když hovoří o hybridní válce, která se vede proti České republice, je to něco, co jsme od něj v minulosti neslýchali. Slýchali jsme, že chce mluvit o míru, a dneska mluví o válce už i on, protože mu nejspíš došlo, jak jsme ohroženi drony, výbušninami a vším, co se nachází na území našich partnerských zemí Severoatlantické aliance.“
Čtěte také
Za této situace podle politologa musí docházet k výměně informaci mezi prezidentem a ministerským předsedou. „Prezident je přece jenom hlava státu, vrchní velitel ozbrojených sil. Andrej Babiš seznal, že je dobré o zahraniční politice s Petrem Pavlem přinejmenším hovořit, a proto už schůzky snad budou fungovat víceméně plynule. Ať už za účasti ministra zahraničí, nebo bez něj.“
To, že bude dál docházet ke sporům ve vnitropolitických tématech, je podle politologa logické. Dá se ale očekávat, že hnutí ANO bude až do komunálních senátních voleb své výpady vůči prezidentovi mírnit. „Voliči si nepřejí, aby tady byly setrvalé konflikty mezi nejvyššími ústavními činiteli. Proto si myslím, že přinejmenším do voleb se atmosféra trochu uklidní. Byl bych rád, kdyby to vydrželo i po nich,“ uzavírá.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.


