Pavel Kosatík: S vyhlášením samostatného státu v roce 1918 nepočítal ani Masaryk
Česko si připomíná 101 let od založení československého státu. Co se ale v tento den přesně stalo? A proč je důležité slavit 28. říjen?
„Je to svátek státnosti. Ne každý národ to dotáhne tak daleko. Jen v této podobě je na mezinárodní scéně respektován,“ říká o významu svátku spisovatel Pavel Kosatík.
V poslední době můžeme podle něj u některých národů vidět, že se jim nedaří nejlépe, pokud se vlastního státu nedočkali. Příkladem takového národa jsou dnes především Kurdové.
„V našem případě se k zisku státnosti připočítává další významný a specifický fakt, který zde a ve střední Evropě neexistoval – tedy, že jsme se stali republikou. Před tím jsme vždy byli monarchií.“
Válka měla trvat déle
Československo vyhlásilo nezávislost dva týdny před koncem první světové války. Samostatný stát si ale do té doby dokázala představit jen malá část obyvatel. A moc s tím nepočítali ani ti, kteří na nezávislosti pracovali nejvíc.
Čtěte také
„Masaryk, Beneš, Štefánik a další předpokládali, že válka potrvá déle. Až do jara 1919.“ První český prezident tak prý počítal, že do Prahy tehdy dorazí v čele československých legií z Berlína jako velitel vítězné armády, která vítězství vybojuje krví na našem území.
Rakousko se hroutilo
Vyhlášení státu podle Kosatíka předcházel rakousko-uherský marasmus, který se projevoval rozvratem institucí. Jakýmsi impulsem byla vůle Rakouska přistoupit k mírovým jednáním. Lidé v Praze to pochopili jako kapitulaci.
„Dokonce ani tzv. mužové 28. října, tedy Rašín nebo Švehla, si ten den nebyli jisti, jestli dojde k převzetí moci. Až když vyjednávali s představiteli rakousko-uherské moci v Praze, tak s velkým překvapením zjistili, že nikdo neprotestuje,“ dodává spisovatel.
Další témata rozhovoru: Jak se říjen 1918 slavil v průběhu dějin? Jaké události předcházely vzniku Československa? Jak jsme na tom s historickou pamětí?
Související
-
Jiří Hlaváč: 28. říjen je svátek republiky. Ne prezidenta
Máme všechny informace k posouzení aféry kolem státních vyznamenání a návštěvy dalajlámy?
-
Pavel Kosatík: Opravdu musíte vědět, jestli byl Masaryk císařským levobočkem?
Mělo by se zkoumat DNA významných osobností jen proto, aby se zjistilo, kdo byli jejich rodiče? Podle publicisty vědecký pokrok nezastavíme, ale neměla by se vytratit úcta.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
