Pavel Kosatík: Svobodné hranice jsme si vyvzdorovali za cenu lidských životů

Železná opona se zatáhla 9. října 1969 a trvala až do 10. prosince 1989. Svévolné překročení hranice ale režim trestal už od roku 1948. „Prezentovalo se to jako ochrana před nebezpečím hrozícím zvenku,“ připomíná v pořadu Jak to vidí spisovatel Pavel Kosatík.

„Všichni ale věděli, že skutečný obsah byl spíš zabránit lidem zevnitř, aby utíkali ven. A byly doby, kdy státní hranice byla dokonce zaminovaná.“ Zásada, že ochrana hranice je přednější než ochrana lidského života, platila až do listopadu 1989.

Železnou oponu má smysl připomínat

Zásada, že ochrana hranice je přednější než ochrana lidského života, platila až do listopadu 1989|foto: Fotobanka Profimedia

Vycestování občanů za hranice omezovaly tzv. výjezdní doložky. Bylo zakázáno, aby občané měli doma cizí měnu a před plánovanou cestou o ni museli žádat stát. Hranice tak omezovaly nejen fyzickou, ale i mentální svobodu obyvatel.

„Myslím, že není na škodu si to připomenout. Dnes to bereme jako samozřejmost. Ale ty tzv. samozřejmosti byly velice často vyvzdorovány, a to i prostřednictvím položení lidských životů.‟ Kosatík poukazuje na minimálně 266 lidí, kteří mezi lety 1948 a 1989 zahynuli při pokusu o překonání hranic.

Jsme rozděleni svobodou, ale je to dobré znamení

Třicet let po pádu železné opony mají Češi možnost žít jako světoobčané. Neblokují je ani státní hranice ani jazyková, politická nebo zásadní ekonomická bariéra. Úplně prostupná ale naše společnost není. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který pro Český rozhlas provedli sociologové.

Čtěte také

Daniel Prokop: Nedělíme se jen na Zemanovce a Drahošovce. Měli bychom si sundat černobílé brýle

Češi se podle zjištění od roku 1989 strukturalizovali na šest základních tříd. „To, že je společnost pestřejší, než nabízí pravo-levé klišé, mě velmi potěšilo. Nechci, aby tady byly dvě party, které se rvou.“

„A pokud by se zájmový svět složitěji strukturoval, vypovídalo by to o společnosti velice dobře. Znamenalo by to, že se snad opravdu rozvrstvuje do pater nebo velkých zájmových skupin. A v tom vidím přínos,“ hodnotí výsledky projektu Rozděleni svobodou Pavel Kosatík.

Další témata rozhovoru: 100 let od vytyčení státních hranic první republiky; vlast vymezená ideově; kniha Nabarvené ptáče.