Pavel Kosatík: Dubček byl ve skutečnosti tvrdý aparátník

První tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček 18. října 1968 během hlasování o smlouvě o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa
První tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček 18. října 1968 během hlasování o smlouvě o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa

Česká republika si připomíná 50. výročí násilného potlačení vzpomínkových protestů při prvním výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. V čem byl srpen 1969 v kontextu dalšího vývoje přelomový?

Vzpomínkové protesty, které chtěly navázat na vzepětí solidarity v československé společnosti v prvním pookupačním týdnu, byly tvrdě potlačeny představiteli domácího politického vedení. V tomto smyslu představoval srpen 1969 podle Pavla Kosatíka symbolické vyvrcholení událostí uplynulého roku, během nějž se upálil Jan Palach a došlo k nástupu husákovské linie ve vedení KSČ.

Vězení za přestupek

Demonstranti před sochou svatého Václava. Demonstrace proti okupaci, srpen 1969

Podstatné bylo i to, že předsednictvo tehdejšího federálního shromáždění v čele s Alexandrem Dubčekem přijalo opatření, které přes noc velmi zpřísnilo trestání demonstrantů. Nemohli tak rychle změnit trestní zákon, ale mohli zpřísnit přestupkový zákon,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí Pavel Kosatík.

Takže když vás na ulici uviděl policajt a nelíbil jste se mu, tak vás mohl za přestupek zavřít až na tři měsíce, dát vám pokutu až pět tisíc korun, což byl skoro trojnásobek tehdejšího průměrného platu, anebo taky obojí dohromady.“

Jsme s vámi?

Pražské jaro představovalo pro většinu lidí naději, že existuje naděje na demokratizaci režimu. Propast mezi komunistickou politickou reprezentací a zbytkem společnosti ovšem podle Pavla Kosatíka v Československu existovala i v této době takzvaného obrodného procesu, jen ji přikryly „milosrdné mimikry“.

Hodně z proklamované solidarity – z hesel Jsme s vámi, buďte s námi a dalších – byla přání, která ale neodpovídala realitě. Dubček byl ve skutečnosti velice tvrdý aparátník, který si ze všeho nejvíc hlídal situaci ve straně. Na povrch mohl působit měkce a leccos lidem dovoloval, ale svůj horizont kovaného straníka nepřekročil,“ hodnotí Kosatík.

Demonstrace v Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969, zákrok příslušníků VB na Václavském náměstí

Husák jako hřebíček do rakve

Definitivní konec naděje na změnu poměrů znamenal nástup Gustáva Husáka do čela strany. Dubček, jakkoli je na místě jeho roli reformátora zpochybňovat, představoval symbol obrodného procesu a jeho konec ve vedení strany měl proto také symbolický význam. S nástupem Husáka došlo ke konečnému otočení kormidla směrem k normalizaci, byť její pozvolný nástup probíhal „salámovou metodou“ už od září 1968.

Další témata rozhovoru: Co si Pavel Kosatík myslí o polemice o takzvaný český úděl mezi Milanem Kunderou, Václavem Havlem a dalšími z přelomu let 1968 a 1969? Čím žila česká společnost před třiceti lety – v létě 1989? A byla připravená na pád režimu?

Spustit audio

Související