Daniel Prokop: Nedělíme se jen na Zemanovce a Drahošovce. Měli bychom si sundat černobílé brýle

Daniel Prokop
Daniel Prokop

Jak vypadá česká společnost třicet let po listopadu 1989? Co formuje její strukturu a je skutečně rozdělená na dva tábory, jak se často tvrdí?

K 30. výročí pádu železné opony připravil Český rozhlas se sociologickými agenturami projekt Rozděleni svobodou. Zaměřuje se na celkový obraz současné české společnosti. Inspirací byla britská studie popisující strukturu společnosti pomocí jejích zdrojů – ekonomického, lidského a sociálního.

Tyto tzv. kapitály strukturují společnost nejen podle příjmů a majetku, ale i podle toho, jak blízko či daleko v ní lidé k sobě navzájem mají a jak jsou schopni své kontakty využívat. Sociology kromě společenských zdrojů lidí zajímala i míra jejich důvěry v ostatní, jakou důležitost dávají vzdělání a jestli jsou jednotlivé vrstvy navzájem prostupné.

„Účelem studie je ukázat, že tu neexistují jen nějací Zemanovci a Drahošovci, tedy nějaké dva postojové tábory. Naši společnost strukturují různé zkušenosti a problémy, které lidé prožívají, a že se na ni není možné dívat jen černobílými brýlemi,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

Rozděleni svobodou

Z výsledků průzkumu provedeného českými sociology vyplynula zajímavá zjištění, podle nichž se naše společnost dá rozdělit na šest samostatných tříd: zajištěná střední třída, nastupující kosmopolitní třída, tradiční pracující třída, třída místních vazeb, ohrožená třída a strádající třída.

Zjistěte, do které třídy patříte v online kalkulačce.

Česku úplně chybí elita

Oproti britské studii se u nás nevyprofilovala žádná elita, skupina, která má vysoké všechny typy společenských zdrojů – příjmy, majetek i vynikající kontakty na důležité profese a kulturní a lidský kapitál,“ popisuje Prokop jako jeden z autorů průzkumu.

Podmínky pro zařazení mezi „elitu“ u nás splňuje jen asi 1 % lidí, zatímco v Británii kolem 6 %.U nás je to rozděleno na lidi, kteří se v porevolučních třiceti letech zajistili ekonomicky, ale často studovali ještě před nástupem internetu, digitalizace a nutnosti znalosti jazyků.“

„V tom nejsou tak silní jako generace, která je jen o sedm let mladší. Ta sice ještě nestihla nakumulovat majetek, ale má tyto nové důležité kompetence a lepší kontakty ve společnosti.“

Rozděleni svobodou

České specifikum: ohrožená třída

Českým, nebo možná spíš postkomunistickým specifikem je také tzv. ohrožená třída, která by mohla prosperovat třeba v jiném regionu nebo v zahraničí, ale je ekonomicky sražená na dohled strádající třídy.

„Jsou to lidé, kteří mají kontakty, pracují ve službách, znají do jisté míry počítače a jazyky, ale nemají dostatečné příjmy, a tudíž ani majetek,“ popisuje sociolog.

Měli bychom se zamyslet?

Autoři projektu Rozděleni svobodou: ředitel STEM Martin Buchtík, Paulína Tabery ze Sociologického ústavu a Daniel Prokop z PAQ Research

Průzkum podle Prokopa není špatnou zprávou o naší společnosti v tom, že by se společnost dělila jen na chudinu a prosperující vrstvu. Není taky ani tak postojově rozdělená, jak se někdy z médií může zdát.

„Ale špatná zpráva je to v tom, že se nerovnosti posilují a české vzdělávání pozice jednotlivých tříd spíš betonuje, než aby je pomáhalo procházet,“ uzavírá Daniel Prokop.

V jakém věku začíná rozdělení do jednotlivých tříd? Jakou roli při tom hraje školství a vzdělávání? A jak hluboké jsou příkopy mezi jednotlivými třídami? O co se nejvíce přou a důvěřují si navzájem? Poslechněte si celý rozhovor v audioarchivu.

Spustit audio

Související