Pavel Kosatík: Opravdu musíte vědět, jestli byl Masaryk císařským levobočkem?
Mělo by se zkoumat DNA významných osobností jen proto, aby se zjistilo, kdo byli jejich rodiče? Podle spisovatele vědecký pokrok nezastavíme, ale neměla by se vytratit úcta.
„Bohužel, nová doba se překlápí k bulvárnějšímu nahlížení na tyto osobnosti. Ale že by se tak víc četly jejich knihy? To tedy nevidím,“ říká Pavel Kosatík. „Pokud by Masaryk byl skutečně osmým císařským levobočkem, bylo by to velmi pozoruhodné kuriozum. Ale pořád je mi líto, že lidi víc nezajímá jako politik a myslitel. Náš zájem se tak nivelizuje.“
TGM se mohl narodit i kočímu
Zájem o Masarykům původ ale zasahuje i ty nejkompetentnější znalce. „Jako by si nebyli schopni připustit, že se někdo skvělý může narodit rodičům, co až tak vynikající nebyli. V podtextu je ale nevíra nás samotných v sebe sami. Proč by nemohl být prezidentem i syn kočího? To mohou být básníky pouze potomci Seiferta?“
Podobná otázka je na místě. Spekulace o šlechtickém původu se totiž objevily i třeba u Boženy Němcové. Vědci dva roky zkoumali její DNA. To se ale u Masaryka nepodaří. „Souhlas s rozborem DNA potomků TGM odmítla jeho pravnučka paní Kotíková. Ta na to opravdu právo má.“
Film o Masarykovi by měl jít ještě dál
Zkoumání DNA a bulvarizace známých historických osobností ale není podle Kosatíka to samé, jako umělecká licence v novém filmu Julia Ševčíka Masaryk. Prezidentova syna Jana ukazuje jako bohéma, bonvivána, milovníka žen. „Je to ale jen film, není to vědecká filmografie.“
„Já to viděl ještě ve střižně. Tvůrci se báli, jestli obraz jeho osobnosti není až moc bulvární. Podle mě není a různých jeho libůstek by tam mohlo být klidně víc. To k němu totiž patřilo, jen to lidi nevědí,“ dodává spisovatel.
Související
-
-
Pavel Kosatík: V založení našeho státu byly zároveň zakódovány i příčiny jeho zániku
Přesně před sto lety, v říjnu 1918, vrcholila aktivita exilové vlády a centrální velmoci spěly ke své zkáze. V očích tehdejších aktérů šlo o hru vabank do poslední chvíle.
-
Pavel Kosatík: S vyhlášením samostatného státu v roce 1918 nepočítal ani Masaryk
Česko si připomíná 101 let od založení československého státu. Co se ale v tento den přesně stalo? A proč je důležité slavit 28. říjen?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
