Pavel Kosatík: V založení našeho státu byly zároveň zakódovány i příčiny jeho zániku

10. říjen 2018

Přesně před sto lety, v říjnu 1918, vrcholila aktivita exilové vlády a centrální velmoci spěly ke své zkáze. Ale zatímco z dnešního pohledu se může zdát, že události válečných let spěly ke svému logickému rozuzlení, v očích tehdejších aktérů šlo o hru vabank do poslední chvíle.

Myšlenku vzniku samostatné československé republiky v intencích, které plánovala naše reprezentace, totiž západní velmoci nepodporovaly. „Jedním z největších odpůrců byl právě ten, na kom nejvíc záleželo, tedy americký prezident Woodrow Willson,“ dodává spisovatel Pavel Kosatík.

„Velmocem existence Rakouska nijak zvlášť nevadila. Vadilo jim Německo, které válku rozpoutalo a vedlo ji brutálním způsobem, ale od Rakouska si dlouho slibovaly, že jako slabší stát z té ústřední válčící dvojice v určitou chvíli Německo zradí a uzavře se Západem separátní mír. A mladý císař Karel se tímto způsobem také choval,“ vysvětluje Pavel Kosatík.

Příliš pozdě na federaci

Německý list Deutsche Zeitung Bohemia informuje o vzniku Československé republiky

Pak se ale ukázalo, že rakouská politika nedokáže fungovat nezávisle na německé. A tak přestože rakouský císař se o nové nasměrování vlády své země snažil, ta nakonec vždy udělala vše, co chtěli v Berlíně. Nepomohl už ani císařův příslib vzniku kdysi tolik toužené federace.

„Problém byl v tom, že mělo jít o federaci národů a nikoli států. Pro Čechy by to znamenalo, že naše hranice by neodpovídaly historickým hranicím českého státu, ale byly by omezené jenom na území obývané českým národem a vypadaly by tedy zhruba jako později po Mnichovu. A to se už našim tehdejším politikům nelíbilo,“ říká Pavel Kosatík.

Připomínání stého výročí vzniku republiky ve mně posiluje pocit, že souvisím s ostatními. Pokud jsme schopni bavit se o dějinách jako o společném tématu, znamená to, že jsme v nich nějak obsaženi a spojeni s těmi, kdo tady byli před námi. A alespoň potenciálně se také účastníme odpovědnosti za dějiny, které budou zase čekat na nás.
Pavel Kosatík

Začátek konce

Paradoxně způsob a okolnosti vzniku samostatného československého státu v sobě nesly i zárodek jeho tragického konce v roce 1939. „V epochálním založení našeho státu byly zároveň zakódovány i příčiny jeho zániku, respektive jeho určitá labilita. Jeho budoucnost byla postavena do závislosti na dobré vůli velmocí,“ myslí si historik a spisovatel.

Společenství národů, poválečný mezinárodní stabilizační projekt prezidenta Woodrow Wilsona, totiž vzniklo bez svého garanta – Spojených států. „Od vzniku republiky tedy prakticky neexistoval systém mezinárodní bezpečnosti a začal být nahrazován systémem dvoustranných smluv, jaké jsme uzavřely s Francií a později i s Anglií,“ dodává Pavel Kosatík. Toto spojenectví ovšem o necelá dvě desetiletí později, jak známo, fatálně selhalo.

Další témata rozhovoru: Jaký měla první republika vliv na další vývoj Československa? Co znamenal odchod prezidenta Edvarda Beneše do exilu v říjnu 1938? V Evropě byla zavražděna další investigativní novinářka, co to vypovídá o naší společnosti? Měla by součástí výuky na školách zůstat povinná četba?

autoři: Zita Senková , and
Spustit audio

Související