Jaroslav Šebek: Vznik Československa byla jedna velká náhoda

„Dá se říci, že to byla náhoda. Ale platí, že náhoda přeje připraveným,“ říká k okolnostem vzniku Československa historik Jaroslav Šebek. „Už 28. října se objevila zpráva, že Rakousko-Uhersko žádá spojence o mír, to je takzvaná Andrássyho nóta. A jakmile se tato informace v dopoledního hodinách rozšířila, začaly se spontánně shlukovat davy na Václavském náměstí.“

Lidé se domnívali, že se jedná o konec monarchie. Takže díky této zprávě byla Československá republika vyhlášena skoro 14 dní před koncem války 11. listopadu. V zemi se ale stále nacházela silná vojenská posádka, která teoreticky mohla zasáhnout. Národnímu výboru, který fungoval už od léta 1918, se ale podařilo předání moci s rakouskými úřady dojednat.

Masaryk samostatný stát původně nechtěl

„Klíčové bylo i zajištění zásobovacích institucí. Na konci války se totiž úplně zhroutilo zásobování. Byl nedostatek potravin, uhlí a k tomu navíc ještě epidemie španělské chřipky,“ připomíná dobový kontext Jaroslav Šebek. Válka sice zhoršila hospodářskou situaci v zemi, bez ní by ale samostatný stát nevznikl. Alespoň tedy ne z Masarykovy iniciativy.

„On v zásadě byl, stejně jako velká část českých politiků, přesvědčen, že lze Rakousko-Uhersko reformovat a přetvořit ve svazek rovnoprávných národů. Právě první světová válka ho ale z těchto iluzí definitivně vyléčila.“ Rakousko-Uhersko totiž vyhlásilo válku Srbsku a záhy poté v českých zemích zavedlo tvrdou autokratickou vládu vojenského typu.

„Tehdy se Masaryk rozhodl odejít do exilu a tam 6. července 1915 vyhlašuje boj Rakousku-Uhersku, který nakonec vedl ke vzniku samostatného státu.“ A co bychom si z této historické události měli podle Jaroslava Šebka vzít do současnosti?

Podle Jaroslava Šebka v dnešní době není na škodu si Havlovu ideu pravdy a lásky připomínat. A zbytečně nezatracovat osobnosti, ke kterým se můžeme upínat jako ke kotvám našeho národního života|foto: Tomáš Vodňanský

Tolik proklínaný Havel

„Zakladatelé Československé republiky obohatili Evropu a dokázali prosadit vizi malého státu v evropské perspektivě. A já si myslím, že stejnou osobností je i v současnosti tolik proklínaný Václav Havel, jeho ideu pravdy a lásky není na škodu si připomínat,“ říká.

„A i když můžeme mít na Václava Havla různé názory – a já nejsem příznivec nějakého nekritického obdivu – tak bychom si neměli zbytečně likvidovat vzory a osobnosti, ke kterým se můžeme upínat jako k určitým kotvám našeho národního života,“ dodává Jaroslav Šebek.

Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.