Pavel Havlíček: Jaká jsou pravidla ruské hry s plynem? Vydírat a popudit členské státy proti sobě

28. duben 2022

Ruský plynárenský gigant Gazprom včera přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Důvodem je jejich odmítnutí platit za plyn v rublech. Jak se k problému postaví ostatní země Evropské unie? Převáží solidarita, nebo vlastní zájmy? Možný vývoj nastiňuje analytik Pavel Havlíček. V audiozáznamu se dotkne i personální politiky Kremlu, mírových iniciativ k ukončení války na Ukrajině nebo toho, co si slibovat od šestého balíčku protiruských sankcí.

K platebním požadavkům Ruska nepřistupují všechny evropské státy stejně. Na platbu v rublech již přistoupilo Maďarsko. Podle maďarského ministra zahraničí země nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje odjinud.

Čtěte také

„Vnímám to jako vydírání,“ říká v pořadu Jak to vidí... analytik Pavel Havlíček. Je to tradiční ruská hra ‚Rozděl a panuj!‘, ve které se Rusko snaží popudit jednotlivé evropské státy proti sobě. Jednat s nimi individuálně. Tak, jak to má Moskva ráda.“

Nátlaková politika Ruska podle něj samozřejmě porušuje všechny bilaterální závazky a také jde proti smluvním parametrům bilaterálních dohod. „Jde ale také o velmi citlivou záležitost, která se dotýká bezprostředně našeho života a naší bezpečnosti. A proto některé evropské členské státy, zdá se, na to začínají přistupovat.“

Odstřižené Česko?

Své možnosti zvažuje i Česká republika. „Odstřižení České republiky od ruského plynu ale není tak snadné, uklidňuje host Zity Senkové. Nefungujeme totiž ve vakuu. Energeticky jsme napojeni na systém střední a západní Evropy. Odstřihnout Českou republiku tedy není vůbec snadné ani logisticky možné. Ruská federace by musela odstřihnout i Německo a další okolní státy.“

Čtěte také

Jak ukázal případ Bulharska a Polska, jednotlivé členské státy si zatím pomáhají. Nedostatky plynu se snaží řešit kompenzacemi dodávek z jiných trhů. Otázkou podle Pavla Havlíčka ale bude, jak se zachová Německo, největší odběratel ruského plynu.

„Německo zatím nechce přistoupit na změnu právních parametrů. A víme, jak jsou Němci citliví na obchodní vztahy, na právní podstatu této výměny. Na druhé straně ale stojí fakt, že Německo je na ruském plynu zásadně závislé. Nemá třeba LNG terminály nutné pro dovoz zkapalněného plynu, jako má třeba Polsko a Litva.“

Podle Havlíčka je to tedy stále otevřená hra, kde bude hodně záležet na tom, jak se k problematice postaví další evropské státy. „Jestli podpoří Poláky a Bulhary, nebo jestli se každý stát bude chovat sobecky a bude se starat jenom o své vlastní zájmy. V tom případě si dokážu představit, že Německo bude více nakloněno k nějakému kompromisu.“

Zkouška jednoty

Tak jako tak jde bezpochyby o největší zkoušku, které Evropská unie čelí. „Právě proto, že energetická politika byla vždycky v zásadě politikou národní. A to se ukazuje i dnes. Jednotlivé členské státy v první řadě koukají na své vlastní zájmy, i když prvek solidarity zatím převažuje. Ale není jednoznačné, že solidarita převáží.“

Evropské instituce v čele s Evropskou komisí mají bohužel jenom omezené nástroje, jak do debaty o ruském plynu vstupovat. Na jednu stranu ujišťují, že Evropská unie jako celek situaci zvládne. Dokonce se mluví o tom, že by mohly v budoucnu evropské členské státy nakupovat zemní plyn společně. Praxe ale vypadá jinak. A jde opravdu na dřeň problému, tedy k jednotlivým energetickým společnostem.“

„Nicméně zůstávám optimistou. Vidím v tom totiž posun a zrychlení debat o nutnosti odloučit se od ruských energetických zdrojů.“

autoři: Zita Senková , Pavel Havlíček , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.