Břetislav Tureček: Nahradí ruskou ropu ropa arabská? Ve hře jsou hlavně politické zájmy zúčastněných

„Co se týče ropy, sledujeme velice komplexní hru, ve které nejde jenom o to, kdo může kolik ropy vytěžit a exportovat na jiné trhy a nahradit ruský výpadek. Sledujeme i hru, která má velice politickou a geostrategickou rovinu,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... odborník na Blízký východ z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

„Jak víme, Saúdská Arábie je dlouhodobě zásadním spojencem Američanů. Prodává jim ropu, nakupuje od nich zbraně. Nicméně Bílý dům se už několik týdnů snaží sjednat telefonický hovor mezi americkým prezidentem a saúdskoarabským korunním princem a vedením Spojeným arabských emirátů. Tyto dvě monarchie se ale odmítají s Bidenem bavit.“

Ideály versus zájmy

Jak vysvětluje Břetislav Tureček, arabské mocnosti teď využívají situace a trestají Američany za věci, které sahají až před současnou ukrajinskou krizi. „Saúdské Arábii například vadí, že Američané přestali schvalovat její válku v Jemenu. Vadí jí i to, že Američané chtějí konečně dojednat jadernou dohodu s Íránem.“

Čtěte také

iROZHLAS

Spojené státy zakazují dovoz ruského uhlí, plynu i ropy. Británie ji přestane dovážet do konce roku

A do toho přichází snaha přimět arabské země, aby zacelily propad ropy na světových trzích a cena ropy klesla.

„Najednou ale vidíme, že všechno souvisí se vším. Jsme v situaci, kdy máme technické požadavky, ale má to i politické souvislosti. Mnohdy jsou dokonce naše ideály v kontrastu s našimi zájmy. Američané teď například uvažují o vylepšení vztahů s Venezuelou, která byla dlouho na americkém blacklistu.“

Ropa nevyschla

Ropy je tedy pořád ve světě dost. Rezervy mají i Američané, kteří dnes patří ke špičkovým světovým producentům ropy. „Sami Američané si tak mohou zvednout i svoji vlastní těžbu. Nicméně svět je labilní, všechno souvisí se vším a vidíme, že ropa má cenu nejen finanční, ale zjevně i politickou.“

Dá se alespoň odhadnout, jak dlouho bude cena ropy kolísat? „Platí, že i producenti mají zájem na tom, aby se ropa prodávala. Jde tedy o krátkodobá gesta. Vždy nakonec dojde k nějaké dohodě. Pokaždé po krizích tohoto typu cena ropy spadla, ať to bylo po válce v Iráku, v době Arabského jara nebo u činnosti Islámského státu. Ropa je společný zájem všech,“ uzavírá Břetislav Tureček.