Ekonom Kovanda: Historický okamžik. Po 60 letech budeme zcela nezávislí na ruských energiích

Kyjev své rozhodnutí neprodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu zdůvodňuje ozbrojeným konfliktem s Ruskem, které prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení na Ukrajině. Z hlediska Ukrajiny je to tedy logický krok.

Čtěte také

iROZHLAS

Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu do Evropy. ‚Historická událost,‘ uvedl ministr energetiky

„Ona se tak rozhodla, i když zastavením tranzitu přichází zhruba o 20 miliard korun ročně. Rusko ale přichází až o osmkrát více, navíc ztrácí své lukrativní odbytiště,“ komentuje v Jak to vidí... hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

V případě Česka proudil plyn přes Ukrajinu v podstatě nepřetržitě od roku 1967. „Období, kdy neproudil, jako třeba v roce 2009, byla jen krátká a nikdy ne trvalá, jako to má být nyní. Jsme tedy svědky historického okamžiku, kdy se po takřka 60 letech odstřiháváme od ruského plynu a ropy a budeme zcela nezávislí na ruských energiích.“

Tři roky na přípravu

Zastavení ruského plynu přes Ukrajinu negativně ovlivní hlavně Slovensko. Tamní premiér Robert Fico dokonce hovoří o drastických dopadech. „Robert Fico se snaží do situace vtáhnout celou Evropskou unii, zapomíná ale na to, že ostatní členské země jsou na to připraveny. Už nejsme v roce 2022, kdy by to byl ještě problém. My už jsme v roce 2025, kdy jsou na pobřeží Německa terminály na zkapalněný plyn, kdy můžeme dovážet daleko větší objem plynu ze Spojených států, z Kataru nebo z Alžíru.“

Čtěte také

iROZHLAS

Zastavení tranzitu ruského plynu bude mít na EU malý dopad. Jde spíše o tranzitní poplatky, říká expert

Kovanda však připouští, že určitý problém je to z hlediska ceny. „Zkapalněný plyn z tankerů je o něco dražší než levný ruský plyn dodávaný potrubím. Všichni ale respektujeme rozhodnutí Ukrajiny, která je tranzitní zemí, přičemž objektivně je třeba říci, že Slovensko mělo dost času, takřka tři roky, na to, aby hledalo alternativy. Všechny další země EU je za tu dobu našly.“

Specifickým příkladem je i Maďarsko, které je jednou z posledních zemí Evropské unie, která získává ruský plyn. „Jde ale jen o drobnou část. Většinu Maďarsko získává přes Balkán takzvaným černomořským koridorem Turk Stream, takže celkovou situací není tolik zasaženo jako Slovensko, které opravdu zůstává v rámci celé EU jako kůl v plotě a které to může výrazně potrápit.“

Pomoc Slovensku?

Český ministr obchodu a průmyslu Lukáš Vlček (STAN) nabídl Slovensku české přepravní a zásobníkové kapacity. „Slovákům to může pomoct, protože problém není nedostatek plynu. Problém je přepravit plyn z terminálů, které jsou v Německu, v Litvě nebo při polském pobřeží, na východ. Česká republika tak může být tranzitní zemí. Slováci od nás mohou mít plyn třeba z Norska nebo z Německa, když budou chtít."

Reputačně i marketingově toho může podle ekonoma využít i naše vláda. „Jednak může deklarovat úplné odstřižení od ruských energií ještě před volbami a jednak bude moci říci, že plynovody společnosti NET4GAS zakoupené v roce 2023 budou vydělávat, protože jimi povede tranzit plynu na Slovensko. Celé se to tedy může dvojitě obrátit ve prospěch současné české vládní garnitury, byť samozřejmě Slováci mohou přijímat plyn i z jihu přes Maďarsko. Tam je ale otázka, jestli by to kapacita plynovodu umožnila,“ uzavírá Lukáš Kovanda.