Paulína Tabery: Sociolog není prorok. Přesto se dá předpokládat, že základní hodnoty nám koronavirus nevezme
Centrum pro výzkum veřejného mínění sleduje koronavirovou krizi setrvale. Změnil se nějak podstatně od posledního šetření zájem, chování i očekávání české veřejnosti? Nebo jsou lidé na sklonku roku již psychicky vyčerpaní?
Čtěte také
„První šetření jsme dělali v květnu. Tehdy dosahoval zájem občanů o vývoj situace kolem šíření nového typu koronaviru 80 %. Nyní je zájem o něco málo nižší, přesto je od léta setrvalý. Pohybuje se kolem 70 %,“ říká v pořadu Jak to vidí... socioložka Paulína Tabery.
Klíčová imunita
Listopadová data potvrzují, že se lidé chovají stejně i v otázce ochrany vlastního zdraví. Stejně jako v první vlně pandemie i dnes se kladně staví k nošení roušek a respirátorů 91 % obyvatel. Pokles nenastal ani v létě.
Podstatně se však změnil postoj lidí k posilování vlastní imunity. Téměř 3/4 dotázaných lidí nějakým způsobem posiluje svoji imunitu. „Výsledky korespondují s tím, nakolik se obáváme o své zdraví. Mnohem více se ale lidé bojí o zdraví svých blízkých,“ potvrzuje vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění.
Přesyceni informacemi?
Přestože by se dalo usuzovat, že je společnost jedním tématem již vyčerpaná, data hovoří o opaku.
Čtěte také
„Respondentů jsme se neptali jen na to, zda mají pocit, že je informací hodně. Zajímalo nás také, jestli informacím rozumějí. Ukázalo se, že v otázce, jak se mají chránit, mediální prostor jako přesycený nevnímají. Horší už to bylo v otázce šíření koronaviru a omezování vlády. Zhruba kolem 40 % lidí uvádělo, že je informací příliš.“
Češi jsou relativně sebevědomí. Až 80 % lidí uvedlo, že rozumějí informacím o tom, jak se mají chránit. Orientují se i v aktuálním výskytu a šíření. Nedostatek informací vnímají naopak u ekonomické podpory vlády. Jen 28 % lidí uvedlo, že se v informacích zorientovali.
Výzkum rovněž ukázal, že lidé poměrně intenzivně data a informace vyhledávají i o situaci následně diskutují. Minimálně jednou denně hledá informace v tradičních médiích a na internetu polovina populace. Jednou denně o situaci následně diskutuje 35 % lidí.
Víra ve zlepšení
Přestože závažnost situace nutí veřejnost konzumovat informace a neustále o nich diskutovat, listopadová data ukázala, že Češi hledí oproti podzimu do budoucnosti optimisticky. Navzdory složité situaci věří ve zlepšení přes 50 % lidí. „Přispěl k tomu zřejmě i vývoj vakcíny.“
Dá se očekávat, že prodělaná zkušenost společnost změní? „Krize ukázala, že se mění mělčí postoje, jako je třeba důvěra vládě. Nemění se ale hodnoty. Lidé prostě věří v návrat do normálu,“ říká host Dvojky.
„To, co možná zaznamená hlubší proměnu, bude náš vztah k nemocem obecně. Nemoci, které nás ohrožovaly, jsme doteď pojímali jako civilizační. Infekčními nemocemi jsme se ohroženi necítili. Považovali jsme je za problém medicíny mimo náš západní svět. Zřejmě se vrátí přesvědčení, že nejsme imunní. Pravděpodobně dojde i k posílení klíčových institucí v této oblasti, nebo budou nově zřizovány,“ uzavírá Paulína Tabery.
Další témata rozhovoru: dvojí typ důvěry; komu lidé nejvíce důvěřují v době krize; sektorová pandemie a jak jsou ovlivněny jednotlivé socální třídy.
Související
-
Paulína Tabery: Vystrašení lidé lépe dodržují pravidla
Když máte strach, jste pozornější a snažíte se chránit, vysvětluje socioložka Paulína Tabery v pořadu Jak to vidí...
-
Paulína Tabery: Domácí dezinfekci více vyráběli muži. Roušky ale svorně šili všichni, ukázal výzkum
Centrum pro výzkum veřejného mínění se zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s nouzovým stavem. Kdo se více bál o život? A kdo situaci vůbec nezvládl?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.