Paulína Tabery: Sociolog není prorok. Přesto se dá předpokládat, že základní hodnoty nám koronavirus nevezme

16. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koronavirus možná v lecčems změní lidské chování, základních hodnot se však zatím nedotkl

Centrum pro výzkum veřejného mínění sleduje koronavirovou krizi setrvale. Změnil se nějak podstatně od posledního šetření zájem, chování i očekávání české veřejnosti? Nebo jsou lidé na sklonku roku již psychicky vyčerpaní?

Čtěte také

První šetření jsme dělali v květnu. Tehdy dosahoval zájem občanů o vývoj situace kolem šíření nového typu koronaviru 80 %. Nyní je zájem o něco málo nižší, přesto je od léta setrvalý. Pohybuje se kolem 70 %, říká v pořadu Jak to vidí... socioložka Paulína Tabery.

Klíčová imunita

Listopadová data potvrzují, že se lidé chovají stejně i v otázce ochrany vlastního zdraví. Stejně jako v první vlně pandemie i dnes se kladně staví k nošení roušek a respirátorů 91 % obyvatel. Pokles nenastal ani v létě.

Podstatně se však změnil postoj lidí k posilování vlastní imunity. Téměř 3/4 dotázaných lidí nějakým způsobem posiluje svoji imunitu. Výsledky korespondují s tím, nakolik se obáváme o své zdraví. Mnohem více se ale lidé bojí o zdraví svých blízkých, potvrzuje vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění.

Přesyceni informacemi?

Přestože by se dalo usuzovat, že je společnost jedním tématem již vyčerpaná, data hovoří o opaku.

Čtěte také

Respondentů jsme se neptali jen na to, zda mají pocit, že je informací hodně. Zajímalo nás také, jestli informacím rozumějí. Ukázalo se, že v otázce, jak se mají chránit, mediální prostor jako přesycený nevnímají. Horší už to bylo v otázce šíření koronaviru a omezování vlády. Zhruba kolem 40 % lidí uvádělo, že je informací příliš.

Češi jsou relativně sebevědomí. Až 80 % lidí uvedlo, že rozumějí informacím o tom, jak se mají chránit. Orientují se i v aktuálním výskytu a šíření. Nedostatek informací vnímají naopak u ekonomické podpory vlády. Jen 28 % lidí uvedlo, že se v informacích zorientovali.

Výzkum rovněž ukázal, že lidé poměrně intenzivně data a informace vyhledávají i o situaci následně diskutují. Minimálně jednou denně hledá informace v tradičních médiích a na internetu polovina populace. Jednou denně o situaci následně diskutuje 35 % lidí.

Víra ve zlepšení

Přestože závažnost situace nutí veřejnost konzumovat informace a neustále o nich diskutovat, listopadová data ukázala, že Češi hledí oproti podzimu do budoucnosti optimisticky. Navzdory složité situaci věří ve zlepšení přes 50 % lidí. Přispěl k tomu zřejmě i vývoj vakcíny.

Dá se očekávat, že prodělaná zkušenost společnost změní? Krize ukázala, že se mění mělčí postoje, jako je třeba důvěra vládě. Nemění se ale hodnoty. Lidé prostě věří v návrat do normálu,“ říká host Dvojky.

To, co možná zaznamená hlubší proměnu, bude náš vztah k nemocem obecně. Nemoci, které nás ohrožovaly, jsme doteď pojímali jako civilizační. Infekčními nemocemi jsme se ohroženi necítili. Považovali jsme je za problém medicíny mimo náš západní svět. Zřejmě se vrátí přesvědčení, že nejsme imunní. Pravděpodobně dojde i k posílení klíčových institucí v této oblasti, nebo budou nově zřizovány, uzavírá Paulína Tabery.

Další témata rozhovoru: dvojí typ důvěry; komu lidé nejvíce důvěřují v době krize; sektorová pandemie a jak jsou ovlivněny jednotlivé socální třídy.

Spustit audio

Související