Přepis: Jak to vidí Paulína Tabery – 16. prosince 2020

16. prosinec 2020

Hostem byla socioložka Paulína Tabery.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešní pozvání přijala socioložka Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky, buďte vítána, dobrý den.

Paulína TABERY, socioložka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme zájmu, chování i očekávání české veřejnosti, přeji nerušený poslech. Paní Tabery, vy jste celý rok společně s kolegy sledovali zájem, chování a očekávání české veřejnosti v době pandemie. Realizovali jste hned několik průzkumů, nejsou z toho vlastně lidé už na sklonku roku psychicky a mnozí i finančně už vyčerpáni, zajímají se ještě o vývoj situace?

Paulína TABERY, socioložka
My jsme zjišťovali, na kolik se lidé zajímají o vývoj situace právě proto, abychom věděli, na kolik je to samozřejmě zasahuje a vidíme, že zhruba od června se ten zájem příliš nezměnil, my jsme první šetření dělali v květnu a tam ten zájem dosahoval, řekněme, k 80 procentům, teď už je to setrvale přes o něco méně o pár procentních bodů méně a je to od toho června něco přes 70 %, to znamená zájem, zájem tam je, ale už se ten zájem nezvětšuje a není to tak, že by se to v tomto ohledu, v tom ohledu zájmu podobalo ty první vlně, tam jsou jiné věci, které se podobají tomu jaru, jiné typy chování, ale zrovna ten zájem on je nepoměrně vysoký a už, už příliš nestoupá a nestoupal ani se sílící pandemií, to znamená, je tam malý drobný posun od září, ale ne příliš velký k tomu listopadovému šetření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co zůstalo stejné v tom možná postoji nebo chování, když to srovnáme jaro ten začátek a nyní vlastně, kdy už jsme mnohem i poučeni.

Paulína TABERY, socioložka
Co zůstalo stejné, tak třeba kdy jsme se ptali, jaká opatření lidé dodržují, tak velmi podobné zůstalo nošení roušek nebo respirátorů, tam to bylo k 90, přes 90 %, a to zůstalo stejné a zůstalo stejné v podstatě celou dobu, my jsme to šetření dělali na jaře v květnu, pak v létě a pak teď v listopadu, ale u některý chování jsme viděli, že v tom létě prostě nastalo takové povolení, třeba když jsme se ptali lidí na omezení kontaktů, tak zhruba 3/4 lidí na jaře a teď nám říkalo, že ty kontakty s ostatními lidmi omezili, v létě to bylo jenom kolem 50 %, takže dá se říct, že, že, že tohle to přes to léto vidíme u některých těch opatření prostě takové povolení, ale co se týče těch roušek, tam byl ten pokles relativně mírný z 90% na 84 %, to znamená i v létě lidé skutečně pokud to bylo nutný nebo tam kde to bylo nutné ty, ty roušky nosili o něco méně a teď to znova stoupalo na těch aktuálních šetření 91 %, to znamená opět na tu velmi vysokou míru zakrývání obličeje a úst teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co zajímavého jste se dozvěděli právě z těch průzkumů, co se týče třeba vztahu ke zdraví, mám na mysli nejenom naše obavy o zdraví naše vlastní i zdraví třeba našich blízkých, ale i ve směru například co se týče posilování imunity.

Paulína TABERY, socioložka
Je to tak, ptali jsme se právě na to mezi těma opatřeníma, co lidi dělají, a to posilování imunity, ono všechna ta opatření měly relativně, řekněme, vysokou sice znovu vysokou podporu, vždycky zhruba 2/3 lidí minimálně to, i to nejmenší opatření dodržovali, a to bylo zrovna to posilování imunity, které bylo zhruba na těch dvou třetinách a teď v listopadu ještě posílilo, teď je to ke třem čtvrtinám lidí, kteří se snaží posilovat svou imunitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dozvěděli jste se, promiňte, i jak, jakým způsobem?

Paulína TABERY, socioložka
Ne, ne, ne, to jsme se neptali, my jsme se na to ptali právě v kontextu s ostatními opatřením, jako je omezování právě cestování dopravou a tak dále a zrovna to omezování cestování hromadnou dopravu mělo, mělo jako podobný průběh jako to omezení setkávání s jinými lidmi, prostě na jaře a teď v listopadu to vykazuje podobnou, podobnou hodnotu, v létě tomu bylo, v létě tomu bylo jinak, tam to kleslo zhruba o nějakých 10 procentních bodů, takže jsme na třech čtvrtinách, předtím to bylo tak 2/3 65 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nakolik se obáváme, bojíme o naše zdraví?

Paulína TABERY, socioložka
Relativně dost se bojíme o naše zdraví, ale vychází z toho, že ještě více se bojíme o své blízké, to je, to je větší obava než, než to naše vlastní zdraví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste hovořila o tom nebo také jsem se ptala na to, jestli už nejsme vlastně všichni unaveni z těch neustálých zpráv, které se valí už mnoho měsíců, tak jak respondenti vašeho průzkumu hodnotili to mediální pokrytí koronavirové krize?

Paulína TABERY, socioložka
My jsme se právě na to chtěli ptát, protože se objevily takové ty názory, že, že je toho příliš a že jestli, jestli ten mediální prostor není prosycený a my jsme se to rozhodli prozkoumat v několika dimenzích, to jednak jestli lidé vnímají, kolik je těch informací, jestli je jich příliš nebo hodně a potom, jestli těm informacím rozumí, to je druhá dimenze toho a ptali jsme se to v několika, v několika, v několika oblastech, a to jednak jak se lze před nákazou chránit a tam se zdá, že lidé nevnímají, že by bylo informací jako příliš, vnímají to jako velmi přiměřené to informování, pak jsme se ptali na aktuální výskyt a šíření koronaviru a tam už větší podíl lidí, zhruba těch na 40 % říká, že těch informací je příliš, tam jisté přesycení je vidět, protože přiměřeně zhruba 40 % příliš, je zhruba 40 %, to znamená tam je to mnohem víc to, jak se chránit, a pak jsme se ptali na opatření vlády jednak omezení, jestli lidé vnímají, že je příliš těch informací nebo málo a tam taky už nějak zhruba, zhruba ke 40 % říká, že těch informací je příliš, ale zároveň co se týče ekonomické podpory, tam je vnímáno mnohem víc, že je těch informací jako relativně málo, zhruba třetina lidí říká, že těch informací je málo, a když se zeptáme na to, jestli tomu rozumí, teda máme mnoho a málo informací, ale jestli tomu vůbec rozumí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se v tom zorientovat.

Paulína TABERY, socioložka
Jak se v tom zorientujeme, tak Češi jsou relativně sebevědomí k 80 procentům říkají, že se chápou, jak se mají chránit před tou nákazou, to znamená, zdá se, že minimálně v té subjektivní rovině se podařilo lidem říct, co teda je problém a jak se mají chránit a docela dobře říkají, že se orientují i v aktuálním výskytu a šíření, to znamená těchhle informací v těhle se orientují a mají pocit, že jsou informováni o tom, jaká je aktuální situace v České republice, to říká k 60 procentům lidí a opět i tady ta ekonomická podpora vlády ta, ta je, řekněme, pro ně nejtěžší pochopit, tam mají nejmenší pocit, že se zorientovali, tam, tam říká, že se zorientovalo 28 % lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaký typ médií, pokud jste se to dozvěděli z průzkumu lidé nejčastěji vyhledávají kde, v jakém médiu hledají ty informace, aby se mohli právě zorientovat v celkové situaci?

Paulína TABERY, socioložka
No, my jsme se na to neptali přímo takhle, kde je přesně hledají, ale v jakých, jako kolikrát denně v jakým typu média jsou, to znamená ani jsme tak nezkoumali, která je ta priorita toho jejich hledání, ale kolikrát jakoby to, kolikrát tam jsou a trocha jsme stavěli proti sobě tradiční média a třeba internet a sociální sítě a pak jsme se ptali, jestli spolu diskutují a dá se říct, že poměrně intenzivně lidé vyhledávají nebo, nebo jsou, jsou vtaženi do těch informací, protože několikrát denně říká, že třeba v rozhlase nebo televizi nebo v tisku je to 23 % lidí, kteří říkají, že několikrát denně vlastně tyto zprávy konzumují a co se týče minimálně jednou denně, tak je to k 60 procentům a stejně tak na internetových zpravodajských serverech nebo na sociálních sítí 20 % několikrát denně a dalších 29 %, kdybychom to sečetli, tak polovina populace alespoň jednou denně takovou informaci konzumuje a co bylo nás zajímá je, jestli nejenom, jestli to teda přijímáte, ale jestli se, jestli se lidé o tom baví společně a zdá se, že, zdá se, že, že celkem intenzivně, 13 % říká, že dokonce několikrát denně o tom diskutuje, a když to vezmeme celkově, tak zhruba přes 30 %, 36 %, 35 % teda pardon, říká, že, že vlastně aspoň jednou denně se o tom diskutuje mimo, mimo internet, to znamená ne na sociálních sítích, ale, ale fyzicky s někým, to znamená, že relativně hodně v současné době to lidé vnímají a my jsme se na to ptali v čase, my jsme tuto informaci právě měli v první vlně, pak v létě a v druhé vlně a tam opět vidíme to, co jsme viděli v případě těch opatření. To znamená první vlna a současná situace v listopadu se velmi podobají intenzitě v létě to pokleslo, to znamená ta je, je asi pochopitelné, že ta závažnost té situace nás hnutí jednak konzumovat a jednak mezi sebou o tom diskutovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo by zajímavé zjistit také, jaká další témata rezonovala právě v těch našich debatách, ať už doma, na pracovišti nebo třeba v nějaké kavárně, teda pokud je otevřena nebo byla.

Paulína TABERY, socioložka
Přesně tak, my jsme ta data sbírali relativní sporadicky a teď je zpracováváme, takže možná, možná to bude moct, moct srovnat, nicméně i v těchto datech my se ptáme otevřenou otázkou, co považují lidé za, za nejdůležitější téma a i v těchto datech samozřejmě ten koronavirus je velmi silně přítomen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V dnešním pořadu zaznívají názory, ale také fakta od socioložky Paulíny Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění. Co ukázalo to časové srovnání s výzkumy, které jste realizovali v květnu, v červnu, v červenci a září, mám teď na mysli ty nálady české veřejnosti, je už nyní třeba spíše optimistická možná i vzhledem k tomu, že je na obzoru a brzy možná také ve skladech vakcína?

Paulína TABERY, socioložka
To je, to je hodně zajímavá otázka, protože pokud mě něco překvapilo, vždycky se mě lidé ptají, jestli mě něco překvapuje a málo, málokdy výzkumník má takovou jako představu, jak to bude asi vypadat a většinou to odpovídá té nějaké té apriorní představě a tady se skutečně stalo to, my jsme se lidí, my jsme se lidí ptali, jak pohlížejí na tu, na tu koronavirovou situaci, jestli se to podle nich bude jakoby zlepšovat nebo to zůstane stejné nebo se to bude zhoršovat. A na jaře byli lidé jako relativně optimističtí v tom červnu, prostě jako viděli jsme, že, že přes 30 % lidí říkalo, že se bude ta situace zlepšovat a kdybychom přičetli i ty co říkají, že bude stejný, což byla dobrá situace, je to k 70 procentům a potom jsme vlastně v měření v červenci a září a zejména to září věděli, že jsou lidé relativně pesimističtí, tam, tam už říkali, že, že ta situace tam převládl názor, že se situace bude spíše zejména v září zhoršovat a teď v listopadu nám relativně dost lidí přes 50 % říkalo, že očekávají, očekávají vlastně zlepšení, to znamená, že lidé vlastně v době, kdy to šetření probíhalo, měli pocit, že, že opět, že ta druhá vlna je za námi a že vlastně i my jsme se ptali, jestli to bude v České republice, v Evropě a ve světě a vlastně v České republice přes 50 % lidí očekává to zlepšení, u Evropy nebo u světa jsou, řekněme, trochu skeptičtější, je to, je to k 30 procentům, přes 30 %, ale i tak ve srovnání, řekněme se zářím, je to, je to prostě takový mentální posun k tomu, že se situace zlepší a my úplně nevíme, co k tomu samozřejmě přispělo, jestli k tomu přispěla jenom aktuální situace v České republice, to ano, tam má vliv potom i na nahlížení na ty ostatní, na ty ostatní oblasti jako Evropu a svět anebo jestli k tomu přispěl i ten vývoj vakcíny a tak dále, co je teda ten, co je teda ten.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zlom.

Paulína TABERY, socioložka
Zlom nebo hnací moment, to úplně nevíme, ale to mě celkem překvapilo, protože, protože jinak bych se domnívala, že třeba v listopadu byla ta situace vážná, ale ten výhled do budoucna prostě je, je prostě v příštích měsících ten výhled do budoucna je pro ty lidi pozitivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Optimistický.

Paulína TABERY, socioložka
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak respondenti hodnotili vůbec připravenost státu jeho institucí? Možná hodně se hovořilo a splňovala důvěra, kterým institucím třeba lidé v průběhu pandemie důvěřují nejvíce?

Paulína TABERY, socioložka
No, my jsme, my jsme na to s kolegou potom dělali, řekněme, takový hlubší průzkum, co se týče, co se týče důvěry institucím, a tam jsme zjistili, že, že pokud, že vlastně největší důvěru požívají vlastně zdravot, zdravotnictví nebo zdravotničtí pracovníci a bezpečnostní složky, což my jsme teda interpretovali tak a oni jsou nejenom je to v míře důvěry, ale je to i v nějaké jakoby síti důvěry, to znamená v tom, jak se vaše důvěra konstruuje vzhledem jako k okolnímu světu a tam se prostě zdá, že tyto, řekněme, krizové složky v době, kdy, kdy existuje nějaká pandemie, jsou velmi klíčové pro chod státu a je klíčové, že jim, že jim lidé důvěřují, protože existují studie, které říkají, že za normálních okolností jsou v centru takové sítě, takové ty nepolitické složky státu, které zachovávají výkon, to znamená úřady nebo, nebo soudy nebo něco, co za zajišťuje nepolitický chod toho státu, nikoliv ne nutně, nutně vláda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A fungují, jsou funkční?

Paulína TABERY, socioložka
A jsou funkční přesně tak, funkčnost je docela důležitá v důvěře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Což o to institucí máme hodně nebo dostatek. Mimochodem jakými mechanismy paní Tabery, se ve společnosti vůbec buduje důvěra?

Paulína TABERY, socioložka
No, to je poměrně komplexní otázka, my rozlišujeme 2 typy důvěry, 1 je taková mezilidská nebo sociální důvěra a druhá je právě ta důvěra, důvěra institucím a oni existují 2 teorie, 1 říká, že pokud máte ta sociální důvěra ta se buduje, řekněme, od mala, prostě výchovou, že vyrůstat, vyrůstáte v prostředí, které mu lze nějakým způsobem důvěřovat a druhá se buduje na základě a tam je ten předpoklad, že tato důvěra pokud důvěřujete takto apriorně, tak potom můžete vlastně důvěřovat i vnějšímu světu těm institucím. Jinej ten typ důvěry říká pozor, není to tak úplně hodně jakoby vlastně ta důvěra institucím, a to jak se vlastně chovají, to jak to vidíme, může potom zpětně ovlivnit i tuto vybudovanou důvěru, takže vlastně se dá říct, že ani sociální věci přesně neshodnou, jak, jak ten mechanismus úplně funguje, ale zdá se, zdá se, že je to, že je to propojeno a je to právě propojeno přes nějaké, přes nějaké klíčové instituce a v našem případě, když jsme se na to podívali, jak je to v České republice v pandemii propojeno, tak se tam právě dostávali ty zdravotníci, to znamená ty propojovali tu mezilidskou důvěru a tu důvěru, tu důvěru institucí, což je relativně klíčová klíčová věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Výpadek příjmů, je pro lidi nejenom frustrující, ale v první řadě je ohrožuje existenčně, co to pak vytváří jaksi sociologicky, možná i politicky, jak se to na lidech situace, která je takto ohrozí, jejich rodiny, jak se to podepisuje třeba na jejich postojích i na té důvěře?

Paulína TABERY, socioložka
Samozřejmě pokud, pokud jste ohrožen ekonomicky a tam samozřejmě ne, úplně ne u všech to probíhá stejně, samozřejmě ta výchozí pozice může být různá, zejména v pandemii to, co vidíme je, že ta pandemie jde napříč, řekněme, sociálními vrstvami, protože je hodně sektorová, ono některé sektory to prostě nepostihuje a je jedno, na jaké jste pozici a některé sektory to postihuje, ať jste na nižší nebo vyšší, vyšší pozici a co to, co to ta důvěra některých jakoby některých, řekněme, sociálních tříd nebo skupin je už tak nižší a projevuje se to i v pandemii, to co já považuji za důležité je, jestli lidé pociťují ani ne tak jakoby třeba důvěru té vládě, ale jestli pociťují obecnou solidaritu ve společnosti a my jsme teď prováděli právě pro, pro Český rozhlas výzkum, jako pokračovali jsme v rozdělení svobodou, kdy jsme se také ptali na koronavirovou krizi a ptali jsme se na to, jestli lidé, jestli ty jednotlivé třídy pociťují, že ta společnost je solidární, respektive jestli, jestli ta krize zvýšila tu solidárnost nebo stále, stalo, stalo se prostě, nic se s tím nestalo, anebo se snížila a je důležité zmínit, že vlastně ty vyšší třídy mají větší přesvědčení o, o, řekněme, o semknutí té společnosti než třeba ta třída strádající, která už, už vlastně předtím měla nejnižší míra důvěry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To bylo, promiňte, těch 5 tříd?

Paulína TABERY, socioložka
Přesně tak, je to, je to rok, co jsme to dělali a je to vlastně společně s Českým rozhlasem znovu, znovu vlastně nikoliv opakujeme, ale ptáme se na nová témata a koronavirová krize byla jedna, jedním z těch nových témat a ukázalo se, že je vlastně ta nejnižší, ta strádající třída prostě pociťuje takové největší odtržení od solidarity té společnosti nebo od sounáležitosti z té společnosti, což je vlastně velmi důležité a velmi, velmi varovný vzkaz, protože naopak ty vyšší třídy mají větší, prostě větší pocit sounáležitosti, zejména ta zajištěná střední třída nebo, nebo ta nastupující kosmopolitní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Faktem je, že když ta třída, když to řeknu lidově, která je na tom nejlépe, také má ty možnosti, pomoci právě těm, kteří to nejvíc potřebují je to.

Paulína TABERY, socioložka
Je to tak a je to dáno, je to dáno mnoha věcma, je to dáno ale nejenom ekonomickým, ale my jsme tam zkoumali i kulturní a hlavně ty sociální kapitály, to znamená ty vztahy a ty tam, ten podpůrný kapitál, to znamená, máte se na koho obrátit a i ten ostatní sociální kapitál, že znáte různé lidi, se ukazuje, ukazuje jako klíčový, protože právě ta ohrožená třída ho neměla nejméně a ty třídy, které sice neměly tolik kapitálu, teda ta strádající třída ho měla nejméně, ale ta ohrožená, která ho měla, tak ta už, ta už má trochu jiný pohled na tu solidaritu, to znamená, ukazuje se, že vlastně sociální vztahy významně ovlivňují náš náhled na společnost a zejména to, jak se v té společnosti potom, potom cítíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekl byste, paní Tabery, že teď budeme kvůli té pandemii, když použiju, parafrázuji název toho prvního velkého průzkumu z loňska, rozděleni svobodou, rozděleni koronou?

Paulína TABERY, socioložka
No asi jak v čem, protože když jsme to potom zkoumali, my jsme se tam ptali samozřejmě i na to, jak jsou jednotlivé třídy zasažené a tam to, co nás překvapilo je, že třeba pocit nějakého dopadu subjektivního, je poměrně velký u většiny těch tříd, třeba když se tam na vzdělávání dětí, tak poměrně dost to zasáhlo vlastně všechny třídy a i takové, takové nějaké subjekty, vlastně jediný, kdy se možná trochu objevil třeba i pozitivní hodnocení, jsou třeba vztahy v rodině, že, že, že tam bylo deklarováno, že některý, jako některé lidé říkají, že vztahy se hodně zhoršily, ale u někoho se nezměnily a některý deklarovali, že se zlepšily, ale vlastně to co je, to co je zajímavé na tom je, že, že ta koronavirová krize prostě prochází tou společností a že to není nutně jenom o tom jakoby, dejme tomu, ekonomickém kapitálu, ale že i ty vyšší, vyšší třídy prostě pociťují, protože v mnoha oblastech cestování tam to skutečně pocítili, dejme tomu všichni, samozřejmě některý méně, ale volnočasové aktivity, na které jsme se ptali a tak dále, vzdělávání, jak jsem zmiňovala, to všechno vlastně zasáhlo a zasáhlo to tu společnost relativně hodně a relativně rovnoměrně z tohoto hlediska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pandemie také podle všeho připomněla i demografický problém nejenom v České republice ale mnoha evropských zemí, Itálie patří k zemím s nejstarší populací na světě, tam je to tuším 23 % obyvatel nad 65 let a s touto statistikou Itálie se řadí na první místo v Evropě a ve světovém měřítku, na druhé místo hned za Japonsko, co jsme se tady dozvěděli, právě co se týče možná demografického vývoje i postavení seniorů a také třeba vztahu ostatní společnosti k této části spoluobčanů?

Paulína TABERY, socioložka
No, to co jsme si dozvěděli ze sociologických dat je, že ten věk skutečně velmi diskriminuje nebo my tam vidíme, že, že velmi, velmi podmiňuje náhled na, na vlastně celou řadu těch oblastí od obav, tam je to vidět velmi, prostě když to prostředíte věkem, tam je jasně vidět, že ta nejstarší věková skupina nad 65 let, má skutečně ty obavy o sebe a o své zdraví největší, ale i o zájem, třeba jenom když jsme se na začátku bavili o tom zájmu opět, nejvyšší je zájem právě s věkem velmi, velmi lineárně roste ten zájem o tu situaci, o sledování, o sledování těch informací a i o nějaké, o některých to dodržování, to dodržování těch, těch opatření je, je prostě větší, takže tady jsme, tady vidíme, což je asi dáno podstatou té nemoci, že, že skutečně, dejme tomu, nejtvrdší zásah má, má v těch starších skupinách, tak tady víme, že ten věk, že, že ten věk je hodně rozdělující v náhledu na, na tu epidemii, nechtěla bych z toho úplně dělat, aby to nevyznělo tak, jakože mladý jsou bezohlední, protože se nezajímají a tak dále, což tak úplně není, my to vidíme, že, že lidé se bojí o zdraví těch blízkých více než, než o to svoje, ale skutečně tady, tady ta epidemie prostě to zasahuje, i ty obavy jsou velmi, velmi nerovnoměrně rozvržený a měli bychom na to pamatovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hned po vypuknutí pandemie se začalo spekulovat o tom, nakolik v čem nás tato zkušenost změní, jak změní nejenom společnost, veřejnost, ale třeba i náš starý v uvozovkách kontinent, pokud zůstaneme teda jenom v Evropě.

Paulína TABERY, socioložka
No, to je velmi těžká otázka, protože kdyby byl, to je jako kdyby byl sociolog jako prorokem, zatímco sociální sesbírá data a trochu se dívá tak jako trochu dopředu a doufá, že nebo doufá, některé věci se mění hodně rychle a některé věci jsou relativně stále přes, přes léta, protože se mění s generacemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď se vás ptám, jako kdybyste byla prognostička.

Paulína TABERY, socioložka
Jako kdybych byla prognostik, já si myslím, že ta krize, my, my už známe některé věci, my třeba víme, že v první vlně se příliš nezměnily takové ty, že, že se mění takové ty mělčí postoje jako některé důvěry vládě a tak dále, ale že se nemění třeba hodnoty, takové ty větší hodnoty, ty prostě zůstávají a asi by to musela být a to si dovolím tak nějak zaspekulovat, asi by to musela být hodně velká krize, aby se tyto, tyto jako velmi stálé hodnoty zcela, zcela proměnily, ta krize asi ještě nebude dostatečně dlouhá na to a zároveň vidíme, že existuje nějaké vracení do normálu, že i po větších, řekněme, epidemiích v minulosti prostě ty lidé nějakým způsobem se vrátili k tomu běžnému životu, takže až to bude možný, tak některé věci se prostě vrátí zpátky. To co samozřejmě by mohlo být poučením a ty systémy se z toho učí, je, že něco takového, a to bude vlastně možná i hlubší proměna v nějakém naším mentálním a potom, dejme tomu, institucionálním zázemí, že se vrátíme k tomu, že jsme tak se sociologického hlediska pojímali ty nemoci jako civilizační velmi často, že jsme si říkali, že nás trápí v západním světě, já nevím diabetes, nebo nás trápí prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vyšší tlak, obezita.

Paulína TABERY, socioložka
Vyšší tlak, obezita a najednou my jsme si nepřipadali zas tolik ohrožení infekčními nemocemi, to bylo jako problém vlastně medicíny, jakoby mimo, mimo Evropu a mimo západní svět a zřejmě se vrátí i jakoby náhled na to, že že, že ani velmi vyspělé společnosti nejsou imunní vůči očkování a zřejmě to bude mít dopady, pokud to v některých zemích bylo zajištěno dobře, tak ty instituce budou posilovány a pokud ne, tak budou třeba i zřizovány, je dost možné konkrétně, kdybych si dovolila spekulovat je, že najednou vlastně hygienická služba České republiky se stala najednou institucí, která je velmi důležitá, ačkoliv jsme jí za důležitou dost často, jak občané tak i politici nepovažovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A propo očkování agentury sledují také postoje občanů vůči vakcíně, skoro polovina lidí by se nenechala očkovat proti covidu 19, alespoň podle výsledků průzkumu společnosti Median, pro Český rozhlas odmítlo vakcinaci 47 % dotázaných, naopak 40 % lidí by se očkovat nechalo, zbytek neví, snad jenom doplním, že Median oslovil mezi 8. a 10. prosincem 1052 lidí starších 18 let, to možná bude další téma pro.

Paulína TABERY, socioložka
Bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vaše průzkumy.

Paulína TABERY, socioložka
My taky chystáme na leden výzkum o očkování a já musím vlastně říct, že ono se, ono si říká, jestli vždycky, když se podíváte na sociologická data, tak samozřejmě jestli je to hodně nebo málo, takže jestli, jestli 40 je vlastně dost nebo je to málo, samozřejmě, když se na to podívá nějaký infektolog nebo vakcinolog, řekne to je strašně málo, to tím, to je, to nebude stačit, myslím si, že je to relativně hodně lidí, který vlastně vyjadřují důvěru, důvěru té vakcíně a vlastně je spíš, bude náš spíš zajímat, jestli těch 40 %, který se bude nechat očkovat, jestli je to logisticky vlastně zvládnutelné, protože to je, když to přepočteme na, na ty miliony je to poměrně dost dospělé populace, neřkuli ještě kdyby chtěla dát, ta populace má děti a bude chtít naočkovat i své děti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje socioložka Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky, děkuji za váš čas, za fakta, která jste dnes prezentovala, přeji vám vše dobré, na slyšenou.

Paulína TABERY, socioložka
Děkuji moc, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková zve k dalšímu poslechu Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.