Paulína Tabery: Bude koronavirus mezníkem, nebo jen epizodou ve vývoji lidstva?
Sociologové už teď pozorují změny, které pandemie způsobuje v naší společnosti. Stane se rok 2020 podobným mezníkem jako 11. září 2001 ve vnímání toho, co je normální?
Čtěte také
Pandemie upozornila na některé procesy, které ve společnosti probíhaly i dříve. „Najednou si klademe otázky ohledně důvěryhodnosti. Jak je důležité důvěřovat vládě a ostatním lidem?“ popisuje socioložka Paulína Tabery.
Krize důvěry ve vědu?
S tím souvisí i dezinformace. „Najednou vidíme, jak je důležité být správně informován o tom, co nám hrozí a co nás chrání.“ Mění se ale i vztah k vědě. Společnost podle Tabery najednou neví, jesli může vědě důvěřovat.
„Najednou neví, co je řešení, zda nějaké existuje. Zda věřit racionalitě.“ Otázka taky je, „jestli v nás rozporuplné vědecké informace zanechávají spíše skepsi, nedůvěru nebo chaos“.
Co obětujeme pro vlastní bezpečnost?
Zásadně se proměnil i vztah k novým technologiím. „Najednou vidíme, co všechno se o nás ví, že se o nás sbírají data,“ říká socioložka. Teď se asi bude hodně diskutovat, čeho všeho jsme ochotni se s ohledem na bezpečnost vzdát.
Kdy se situace vrátí do normálu? „Normál vždycky znovu nastavujeme. Normálem se nám vždycky stane to, co předtím normální nebylo.“ Vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění dává jako příklad svět po 11. září.
Jak 11. září změnilo naše vnímání „normálu“
„V letecké dopravě ten normál, který máme dnes, normálem nebyl. Podléháme velké kontrole, od skenování pasů, otisků prstů, očí, těla. Předtím ani nebyly omezené tekutiny na palubě. To, co dnes bereme jako normální součást života, předtím nebylo.“
Teď se taky zavádějí nové technologie a postupy, které předtím nebyly běžné. Třeba měření teploty při vstupu do institucí nebo na letištích. Současná situace navíc ukáže, jak rychle jsme ochotni akceptovat nová pravidla.
Bude podání ruky minulostí?
Teď se zdá, že v pocitu ohrožení jsme schopní reagovat rychle. Otázkou zůstává, nakolik se změny stanou běžnou součástí života. Budou si lidé nadále podávat ruku při pozdravu? Přijme společnost konečně fakt, že chřipka je taky nemoc?
„Nakolik to budou lidé ochotni akceptovat, jestli je to přechodná věc, nebo se to stane součástí životů, ukáže až další vývoj,“ říká socioložka. „Teprve později zjistíme, jestli půjde o mezník, nebo jen o epizodu ve vývoji moderní společnosti.“
Další témata rozhovoru: jaký smysl má proces modernizace?; jak poznat rizikovou společnost?; dokážeme svým vývojem ohrozit sebe samé?; ztráta osobní interakce; solidarita občanské společnosti, stigmatizace nemocných
Související
-
Jan Konvalinka: Vývoj české koronavirové vakcíny? Naivní! Ve světě už se jich sto dávno připravuje
Proč nejde zopakovat úspěch profesora Holého v boji s HIV? A kolik vůbec stojí vývoj vakcíny a jak dlouho trvá?
-
Paulína Tabery: Češi jsou optimističtí a věří, že bezprostřední ohrožení nákazy pomine do léta
Lidé v Česku podle dosavadních sociologických průzkumů podporují současná restriktivní opatření. Téměř absolutní důvěru mají zdravotníci, shrnuje vedoucí CVVM postoj Čechů.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
