Opomenuté osudy Bohémy: „Že jsem dělala německý filmy? Prdlajs!“ Zita Kabátová po válce nesměla 25 let točit

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jarmila Švabíková a Zita Kabátová z inscenace Světáci v Městském divadle na Poříčí (1942)

Zakázali jí hrát. Donutili jí k rozvodu. Zavřeli jí lásku. Protože hrála ve dvou německých filmech natáčených v Česku českým režisérem a s českými herci.

Televizní seriál Bohéma akcentoval především osudy herců. Osudy hereček smrsknul do fiktivní postavy Lili Krallové (kdo všechno se v ní zrcadlí, najdete v článku Kdo ve skutečnosti měla být herečka Lili Krallová?). Přitom například osud Zity Kabátové je ukázkou toho, jak se po válce rychle odsuzovalo bez soudu.

Dva filmy rozhodly

V roce 1944 Zita Kabátová natočila dva filmy: Hudbou za štěstím a Osud na řece. Tyhle filmy jí po válce zlomily vaz. Mluvilo se v nich německy a byly určeny pro diváky v Říši. Kabátová v nich vystupuje pod pseudonymem Maria von Buchlow (jméno její babičky zasvobodna).

„Každej říká: Dělala jste německý filmy. Prdlajs! To byl Prag-Film,“ bránila se sama ještě v roce 2010. „To byli samí Češi natřený na Prag-Film. Ti byli taky rádi, že dělaj. To bylo všecko český. A že to bylo potom dabovaný celý? Co kdo věděl. Já to česky namluvila a pak oni si to nadabovali.“

Kdo byl(i) Prag-Film?

Režisérem Hudby za štěstím je Miroslav Cikán. Pod hlavičkou Prag-Film natáčel i třeba Martin Frič. „Nenatáčelo se ani v Německu,“ připomíná novinářka Cindy Kerberová. Protože vedení si nepřálo v titulcích česká jména, měnila se na cizí. Podrobnosti o společnosti Prag-Film najdete v dokumentu Národního filmového archivu.

Po válce Zita Kabátová absolvovala několik výslechů. Ale nezavřeli ji. „Odnesla si ale cejch a měla zákaz na dlouhých 25 let, kdy nesměla točit. A vyhodili ji ze všech divadel,“ popisuje Kerberová. Zákaz postihl všechny tehdejší filmové hvězdy.

Poválečný pokus o emigraci

Zita Kabatová ve hře Světáci v Městském divadle na Poříčí (premiéra 5. 12. 1942, režie Karel Jernek)

Mandlová a Baarová byly dokonce vězněny a později emigrovaly, Gollové bylo přičteno k dobru, že šla na konci války pomáhat do Terezína při tyfové epidemii. Haně Vítové pomohl Voskovec s Werichem. Za Kabátovou se ale neměl, kdo postavit.

V roce 1946 se Kabátová vdala za Jerryho Krále, zástupce firmy Zeist v Indii. Měl jí pomoct emigrovat. České úřady ji za ním ale nepustily a nechaly ji rozvést. Změněné příjmení jí zůstalo. Ukázalo se to jako plus. Zákaz hraní platil pro Kabátovou. Jako Králová jezdila od roku 1950 po republice s vesnickým divadlem.

Manžel v uranových dolech

Svůj první poválečný film ale natočila až o hodně později (Hvězda, 1969). Mezitím se podruhé vdala. Za předválečného olympijského veslaře Jiřího Zavřela. Protože za protektorátu pracoval jako tajemník pro kulturu, odsoudili ho po válce na 10 let do uranových dolů. Celých těch 10 let si psali. Vzali se v roce 1956.

Její muž později emigroval. Ona tu už zůstala. Když po letech před mikrofonem Kabátová vzpomínala na natáčení za protektorátu, svěřila se: „Nebyla příjemná doba. Já nevim, pro koho byla… Ale nápady to byly hezký… Za mě mluví moje filmy. Je jich 56, co byste chtěl víc?“

Spustit audio
autoři: Jaromír Ostrý , Ondřej Kepka , rota

Související