Opomenuté osudy Bohémy: Po smrti Karla Čapka vyhodili Olgu Scheinpflugovou i z Národního divadla

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Olga Scheinpflugová a Karel Čapek

„Jako kdyby byla stažená z kůže,“ popisuje teatrolog herecký projev Scheinpflugové. Herečka si prošla lecčím. Pomalým umíráním matky, když jí bylo osm. Štvanicí na manžela. Vyhazovem z divadla... A ze všeho se vypsala v románu, který za okupace radši zakopávala na zahradě.

Olga Scheinpflugová nedostala tolik příležitostí ve filmu. Přesto byla velkou herečkou své doby. Od začátku dostávala velké role a pracovala s nejlepšími divadelními režiséry. Její dlouholetý vztah se spisovatelem Karlem Čapkem završilo jen tříleté manželství. Dost si při něm ale zkusila. A dokonce i po něm.

Obavy před nebezpečím fašismu, které Čapek předjímal, se potvrzovaly. Oba prožívali sílící tlak ze strany fašizujícího tisku na Čapka jako představitele starých pořádků. Na podzim 1938 chtěli spolu s Ferdinandem Peroutkou emigrovat. Útěk ale zmařilo „prokecnutí“ Scheinpflugové v herecké šatně.

Zhroucení po Čapkově smrti

Když Čapek 25. prosince 1938 zemřel na zápal plic, držela ho za ruku. Už v dětství prožila něco podobného, když dva roky viděla umírat matku. „Bylo jí osm let, když zemřela, a pořád si tohle trauma nesla v sobě,“ přibližuje teatrolog Jiří Someš. Po Čapkově smrti se nervově zhroutila.

Olga Scheinpflugová na pohřbu Karla Čapka. Podpírají ji Václav Palivec a JUDr. Karel Scheinpflug (repro Pestrý týden, 7. 1. 1939, s. 2)

Léčila se v nervovém sanatoriu na Dobříši. Jako jistý druh terapie vznikla její básnická sbírka Stesk. „A pak se rozhodla, že napíše Český román,“ popisuje Someš. „Psala ho během celé války a zakopávala ho v zavařovacích sklenicích na zahradě vily na Strži.“

Vypsání se z traumat

„Po válce ho s pomocí Rudoarmějců, kteří se tam usídlili, vykopala a vydala. Ale nesetkal se bohužel s jednoznačně kladným přijetím u kritiky. U čtenářů ano.“ Scheinpflugová v něm kombinuje vzpomínky s citacemi z Čapkových dopisů.

Busta Olgy Scheinpflugové ve vile Karla Čapka

Snaží se tak postihnout intimní vztah dvou tvůrčích individualit v bouřlivé době 20. a 30. let a zároveň podat obecnější výpověď o meziválečném Československu. Době okupace se ostatně věnuje i její básnická sbírka Tunel smrti.

Vyhazov z Národního divadla

Mezitím s ní ještě zúčtovalo Národní divadlo. Z politických důvodní jí 31. července 1944 ukončili smlouvu. Scheinpflugová se tehdy na čas raději stáhla z veřejného života. Do Národního se vrátila až po válce 1. února 1946 a zůstala v něm až do své smrti v roce 1968. Jejím posledním představením byla Čapkova Matka.

Šminkkastle Olgy Scheinpflugové v Čapkově vile

„Je krásné stát nad její šminkkastlí. Vědět, že když jí zavřeme, zavíráme i desítky rolí, které odehrála. Dneska se už herci ani nelíčí, ale tehdy existovalo proteovství. Herec se měnil z role do role. A na tu proměnu potřeboval líčidla. Šminkkastle ho provázela celý život. A v téhle od Scheinpflugové je Julie, Anna Karenina, Lady Macbeth, paní Bovaryová…“

Hvězdná kariéra Scheinpflugové

Divadlo si Scheinpflugová zamilovala už v rodném Slaném. Přes ochotníky a kočovné společnosti. Jezdila pak do Prahy studovat herectví u Marie Hübnerové. Po dvou letech dostala první angažmá v Intimním (dnes Švandově) divadle. Po dalších necelých dvou letech nastoupila na Vinohrady.

Zdeněk Štěpánek v roli Míti Karamazova ze hry F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi (režie Jan Bor, Divadlo na Vinohradech, premiéra 3. a 4. 3. 1931)

Tehdy tam jako dramaturg a režisér současně nastupoval i Karel Čapek. „Velmi brzy hrála velký repertoár. Ztvárnila například Soňu ve Zločinu a trestu. Po boku Zdeňka Štěpánka, který tehdy hrál Raskolnikova. To představení trvalo čtyři hodiny!“ překvapuje Someš.

Stažená z kůže

V Národním divadle později ztvárnila přes 130 rolí. „Byla velmi moderní herečkou. Takovým zvláštním způsobem nervní, temperamentní a také velmi citlivá. Z ní měl člověk pocit, jako kdyby byla téměř stažená z kůže. Tu svou rozcitlivělost odůvodňovala právě velkým otřesem v dětství, který prožila při umíraní matky.“

Jiří Someš Scheinpflugovou pamatuje na jevišti od počátku 50. let. Připomíná ale i její literární kariéru. Kromě výše uvedeného je jako dcera spisovatele a redaktora Karla Scheinpfluga a sestra spisovatela a právníka Karla Scheinpfluga sama autorkou desítek literárních děl: románů, básnických sbírek, divadelních her i pohádek. V některých svých hrách si i sama zahrála (např. titulní roli v Madle z cihelny).

Olga Scheinpflugová na fotografiích ze svých rolí
Spustit audio
autoři: Ondřej Kepka , ert

Související