Olomoucké tvarůžky: Jak punčochář přestal vyrábět punčochy a vsadil na kyselý sýr
Olomoucké tvarůžky, syrečky nebo taky tvargle. Tak se označuje zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. Nezapomenutelné jsou pro svoji ojedinělou pikantní chuť a typickou vůni. Už před šesti sty lety se vyráběly v každé chalupě, zejména na Hané.
První zmínky o tvarůžkách pocházejí už z poloviny 15. století. Jejich důležitost pro naše předky se dá dovodit i z toho, že když se v roce 1601 v Hradečné u Uničova kopala studna, studnařům se platil za jeden sáh do hloubky jeden zlatý a dvě kopy tvarůžků. Archivní prameny dokládají, že na přelomu 17. a 18. století už měly tvarůžky pevné místo na dobovém jídelníčku.
Tvarůžky byly tradiční domácký výrobek hanáckého venkova. Vyráběli a pojídali je místní rolníci, kteří si speciálně při žních vytvářeli tvarůžkové zásoby. Byl to snadný způsob, jak neplýtvat mlékem. Z mléka se jednoduchým způsobem získal tvaroh, a z něj se vyrobil tvarůžek.
Tvarůžky, které se nesnědly hned, mohly uložené v hrnci vydržet v chladné místnosti až jeden rok. Plnily tak vlastně funkci jakési mléčné konzervy.
Od mléka k tvarůžku
Čerstvé mléko se odváželo k tvarohářům, kde se z tvarohu přes plátno vytlačila veškerá syrovátka. Následně se tvaroh prosolil a pak se musel pořádně prohníst. Jak? K tomu se hodila děvečka s pořádně umytýma nohama.
Hodinku dvě ho šlapala v kádi bosýma nohama jako zelí. Po této lopotě se tvaroh nechal zhruba tři dny odležet, aby se mohl dobře tvarovat.
Když se tvaroh mazal jako těsto a nebyly v něm žádné hrudky, ujaly se ho pleskačky a uplácaly z něj ručně placičky. Zdá se to až k nevíře, ale zručná pleskačka mohla za den vyrobit tři až čtyři tisíce kusů tvarůžků! Ty se daly vysušit, pak se několikrát omyly syrovátkou, slanou vodou nebo pivem a nechaly se dozrát. Hotové výrobky se pak rozvážely po trzích i jednotlivých zákaznících.
A proč Olomouc?
Tento způsob zpracování mléka nebyl ve své době nijak neobvyklý. Kyselé sýry se vyráběly po celé střední Evropě. V jednotlivých regionech s regionálními specifiky, samozřejmě. Tak se v Duryňsku vyráběly tvarůžky harzské, v Porýní tvarůžky mohučské a v Čechách takzvané homolky.
Na Moravě v oblasti Hané se vyráběly ve vesnických staveních pod názvem selské tvarůžky. Olomoucké se jim začalo říkat proto, že se prodávaly na vyhlášených olomouckých trzích. Dnes je s výrobou olomouckých tvarůžků spojeno město Loštice, kde tvarůžky vyrábí firma A. W. A to už pěknou řádku let, od roku 1876.
Kdy se začala psát historie Olomouckých tvarůžků? Proč má dnešní společnost v názvu písmena A. W.? A kdo firmu vlastní dnes?
Související
-
Orion: Česká čokoládovna jako první přišla s výrobou vánočních figurek a kolekcí
Firma se čtyřcípou hvězdou a letopočtem 1896 ve znaku obživla díky geniální invenci jejích tvůrců, manželů Maršnerových, a marketingovému mágovi Zdenkovi Rykrovi.
-
Odkolek: Jak mlynář bez mlýna vybudoval pekárnu i s obchody
Pečivo, které si v polovině 19. století kupovaly naše praprababičky, pocházelo ze Sovova mlýna na Malé Straně. V té době tam totiž začal působit František Serafín Odkolek.
-
Bonduelle: Od převratné metody na výrobu droždí k zeleným kuličkám v konzervě
Z neshod mezi potomky zakladatelů se zrodil francouzský podnik na konzervovanou a mraženou zeleninu, který dobyl svět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
