Odkolek: Jak mlynář bez mlýna vybudoval pekárnu i s obchody
Pečivo, které si v polovině 19. století kupovaly naše praprababičky, pocházelo ze Sovova mlýna na Malé Straně. V té době tam totiž začal působit František Serafín Odkolek, muž, který se postupně vypracoval v jednoho z nejznámějších českých podnikatelů.
František Serafín Odkolek se narodil 29. srpna 1817 v Roudnici nad Labem. Původně se živil jako mlynářský krajánek, tedy vyučený mlynář bez vlastního mlýna. Takto přišel roku 1840 do pražského Sovova mlýna na Kampě. Tou dobou byl majitelem mlýnů jistý František Trödl.
Třiadvacetiletý Odkolek natolik okouzlil nejstarší mlynářovi dceru Marii, že se slavila veselka. Z mlynářského pomocníka povýšil na správce a deset let nato, když starý mlynář Trödl zemřel, převzal jeho mlýn a založil rodinnou firmu František Odkolek. To se psal rok 1850.
Vlastní pekárna a obchody
Odkolkova podnikavost dala mlýnům novou tvář. Časem přikoupil okolní domy a založil pekárnu. To byl pro boj s konkurencí skvělý tah. Mohl ji zásobovat vlastní čerstvou moukou, a tak ručit za kvalitu pečiva.
Později přišel s dalším chytrým nápadem. Založil po Praze síť prodejen. Pro mnoho z nich se mu podařilo získat lukrativní místa v centru Prahy a věhlas pečiva od Odkolka rychle rostl.
Bohužel František Serafín Odkolek zemřel náhle 25. prosince 1876 v Praze. Bylo mu 59 let. Jeho plány na rozvoj firmy ale neodešly s ním. V rozdělané práci pokračoval nejdřív syn Jindřich, první předseda Pražské plodinové burzy, a po jeho smrti žezlo převzala Jindřichova sestra Zdeňka.
Pražanům vadí kouř
Odkolkova firma se neuvěřitelně rozrůstala. Z několika lidí na počátku 60. let se dopracovala až na téměř 2000 zaměstnanců v době svého největšího rozkvětu. V roce 1896 ale přišla nečekaná rána. Mlýn vyhořel. Zase.
Tentokrát ale nedala Pražská obec svolení k jeho obnově. Pražanům totiž vadil kouřící komín, který znečišťoval vzduch v centru města. V provozu zůstala jen pekárna, která spolu s obchodem požáru unikla.
Na začátku minulého století zažívalo české pekařství zlatý věk a kapacity 50 let staré továrny pomalu přestávaly stačit. Proto byla v roce 1912 slavnostně otevřena moderní pekárna s mlýnem na tehdejší pražské periferii ve Vysočanech...
Související
-
McDonald’s: Fastfoodové impérium založil i nezaložil podnikatel s českými kořeny
Kdo si myslí, že po 50 nemůže udělat „díru do světa“, tak je na omylu. Zářným příkladem toho je Ray Kroc. Zaujala ho velká objednávka mixerů pro bratry McDonaldovi.
-
Koh-i-noor. V roce 1889 uvedla firma na trh tužku, kterou v obchodech koupíte i dnes
Josef Hardtmuth od mala projevoval umělecké sklony. Jedním z jeho vynálezů byla směs rozemletého grafitu s jílem, která dala základ pro výrobu tužek různé tvrdosti.
-
Hašlerky: Destinky nikdo nechtěl. Pomohla změna receptury i jména
Tvrdý bonbon pro zmírnění chrapotu a kašle údajně vymyslel v roce 1877 hamburský lékárník. Nazval je Caruso podle zpěváka, kterému prý pomohly zachránit koncert.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
