Od Řípu až k Fuji (5/16)

1. říjen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výřez z knihy Vzduch je naše moře, kterou k seriálu vydává nakladatelství Argo
0:00
/
0:00

Zárodek budoucího nejen československého vojenského letectva ale i leteckého průmyslu vznikl na půdě zchátralého Starého výstaviště v Praze.

Spolu se zrodem samostatné Československé republiky vzniká i československé letectví. Samozřejmě ze začátku bylo odkázáno jen na válečné přebytky - konkrétně na kořist několika nepoškozených rakouskouherských letadel a dar francouzské armády v podobě několika stíhacích a bombardovacích letounů.

Naše první letecké továrny

Zárodek budoucího nejen československého vojenského letectva ale i leteckého průmyslu vznikl na půdě zchátralého Starého výstaviště v Praze. Pod taktovkou šéfkonstruktéra inženýra Aloise Šmolíka tady začal vznikat první vojenský letoun československé konstrukce – pozorovací a bombardovací dvouplošník Šmolík Š–1.

Postupem času se letecká výroba přestěhovala nejprve do pražských Kbel a později do nového moderního závodu v Letňanech – LETOVU. Letov nebyl jediným leteckým závodem, postupně vznikaly AERO Dr. Kuneše a AVIA konstruktérů Beneše a Hajna.

Nebe plné letadel

Dominantou československé letecké výroby byly ve 20. i 30. letech 20. století především vojenské letouny. Ale i přesto se po československém nebi proháněly moderní sportovní letouny firmy Beneš-Mráz nebo stroje leteckého oddělení Baťova koncernu. 

Československo chtělo o sobě dát vědět, a proto se rozletělo do světa.A to formou dálkových propagačních letů. Jeden z nejvýznamnějších uskutečnili inženýr Jaroslav Skála spolu se svým mechanikem Matějem Tauferem. Kam, kdy, proč a jak let probíhal? 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová