Od Řípu až k Fuji (5/16)
28. říjen 1918 – spolu se zrodem samostatné Československé republiky vzniká československé letectví.
Samozřejmě ze začátku bylo odkázáno jen na válečné přebytky - konkrétně na kořist několika nepoškozených rakouskouherských letadel a dar francouzské armády v podobě několika stíhacích a bombardovacích letounů.
Naše první letecké továrny
Zárodek budoucího nejen československého vojenského letectva ale i leteckého průmyslu vznikl na půdě zchátralého Starého výstaviště v Praze. Pod taktovkou šéfkonstruktéra inženýra Aloise Šmolíka tady začal vznikat první vojenský letoun československé konstrukce – pozorovací a bombardovací dvouplošník Šmolík Š–1.
Postupem času se letecká výroba přestěhovala nejprve do pražských Kbel a později do nového moderního závodu v Letňanech – LETOVU. Letov nebyl jediným leteckým závodem, postupně vznikaly AERO Dr. Kuneše a AVIA konstruktérů Beneše a Hajna.
Nebe plné letadel
Dominantou československé letecké výroby byly ve dvacátých a i třicátých letech dvacátého století především vojenské letouny. Ale i přesto se po československém nebi proháněly moderní sportovní letouny firmy Beneš-Mráz nebo stroje leteckého oddělení Baťova koncernu.
Československo chtělo o sobě dát vědět, a proto se rozletělo do světa - a to formou dálkových propagačních letů. Jeden z nejvýznamnějších uskutečnili inženýr Jaroslav Skála spolu se svým mechanikem Matějem Tauferem. Kam, kdy, proč a jak let probíhal?
Soutěžní otázka
Uveďte jméno konstruktéra, s jehož letadlem uskutečnili Jaroslav Skála a Matěj Taufer v roce 1927 dálkový let do Japonska.
Správně odpověděl a výhercem se stal: Miroslav Svoboda, Sedlec. Všichni soutěžící, kteří odpověděli správně, pokračují v soutěži.
Související
-
Štefánikovo nebe (4/16)
Letectví bylo v době první světové války na počátku. Taky se nejdřív letci znepřátelených stran při průzkumných letech vzájemně zdravili. Pak ale přišel boj i do vzduchu.
-
Z Pardubic do Prahy snadno a rychle (3/16)
O dynamicky se rozvíjejícím odvědví aviatiky. Od bratrů Wrightových až k Janu Kašparovi, který letěl víc jak 100 kilometrů.
-
Náš Ikarus (2/16)
Od pověsti o Vítu Fučíkovi, který na křídlech s prasečími měchy údajně létal na jarmark do Vodňan, až k baronu Arturovi Krausovi, který se pokusil sestrojit mávavá křídla.
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
