Od Řípu až k Fuji (5/16)
Zárodek budoucího nejen československého vojenského letectva ale i leteckého průmyslu vznikl na půdě zchátralého Starého výstaviště v Praze.
Spolu se zrodem samostatné Československé republiky vzniká i československé letectví. Samozřejmě ze začátku bylo odkázáno jen na válečné přebytky - konkrétně na kořist několika nepoškozených rakouskouherských letadel a dar francouzské armády v podobě několika stíhacích a bombardovacích letounů.
Naše první letecké továrny
Zárodek budoucího nejen československého vojenského letectva ale i leteckého průmyslu vznikl na půdě zchátralého Starého výstaviště v Praze. Pod taktovkou šéfkonstruktéra inženýra Aloise Šmolíka tady začal vznikat první vojenský letoun československé konstrukce – pozorovací a bombardovací dvouplošník Šmolík Š–1.
Postupem času se letecká výroba přestěhovala nejprve do pražských Kbel a později do nového moderního závodu v Letňanech – LETOVU. Letov nebyl jediným leteckým závodem, postupně vznikaly AERO Dr. Kuneše a AVIA konstruktérů Beneše a Hajna.
Nebe plné letadel
Dominantou československé letecké výroby byly ve 20. i 30. letech 20. století především vojenské letouny. Ale i přesto se po československém nebi proháněly moderní sportovní letouny firmy Beneš-Mráz nebo stroje leteckého oddělení Baťova koncernu.
Československo chtělo o sobě dát vědět, a proto se rozletělo do světa.A to formou dálkových propagačních letů. Jeden z nejvýznamnějších uskutečnili inženýr Jaroslav Skála spolu se svým mechanikem Matějem Tauferem. Kam, kdy, proč a jak let probíhal?
Související
-
Letov: Letecká legenda v době krize vyráběla i skládací kajaky
Se založením Československa v roce 1918 se zrodilo i československé letectví. Mezi první letecké továrny patřila i firma Letov.
-
Od letadel a bumerangů k ikonickým náklaďáčkům. Příběhy slavných značek: Avia
Nejen náklaďáky, o kterých se říkalo, že jsou to nejrychlejší auta světa, ale po Letovu a Aeru třetí nejstarší československá továrna na výrobu letadel.
-
Waltrovka: Naše kdysi největší továrna na letadlové motory ve střední Evropě
Od motokol a tříkolek až k autům a leteckým motorům vyráběným i pod licencí BMW.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
