Od letadel a bumerangů k ikonickým náklaďáčkům. Příběhy slavných značek: Avia

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Letadlo Avia BH-1

Nejen náklaďáky, o kterých se říkalo, že jsou to nejrychlejší auta světa, protože vždycky jedou v čele kolony, ale po Letovu a Aeru třetí nejstarší československá továrna na výrobu letadel.

První zmínky o značce Avia spadají do roku 1919. Osm let poté, co Jan Kašpar uskutečnil svůj dálkový let z Pardubic do Prahy, inženýři a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn začali v dílně starého cukrovaru v pražských Vysočanech opravovat letadla. Později do svého týmu přibrali motocyklového závodníka a konstruktéra Josefa Františka Kocha a Václava Malého a všichni se až do třicátých let stali ústředními postavami podniku.

Továrna Avia byla založena Benešem a Hajnem 19. června 1919 jako společnost pro opravy a výrobu letadel. Název Avia byl odvozen od Klubu aviatiků, jehož byli oba členy. V počátcích se firma nejvíce věnovala nejen opravám letadel, ale také truhlářským zakázkám. Poté přišly na řadu například vrtule, potřeby pro modeláře anebo bumerangy.

První byl Exprevít

Netrvalo dlouho a už rok po založení firmy v roce 1920 spatřilo světlo světa první motorové letadlo, celodřevěná Avia BH-1 exp. (B jako Beneš, H jako Hajn, 1 jako pořadové číslo a exp. jako experiment). Český vojenský a zkušební pilot Bohumil Munzar, který na něm létal, ho překřtil na „Exprevít“.

Při První mezinárodní letecké výstavě v pražském Průmyslovém paláci tento dolnoplošník vzbudil takový úžas, že sám prezident Tomáš Garrigue Masaryk, protektor výstavy, věnoval Avii sto tisíc korun na podporu dalšího rozvoje. A vyplatilo se. Letoun Avia BH-1 exp. předznamenal celou sérii unikátních jednoplošníků, které našly cestu i do flotil vojenského letectva.

Letadla vystřídala auta

Škoda 706 R

Po druhé světové válce nebyla najednou taková potřeba letadel, proto byla do Avie převedena výroba nákladní sedmi- až devítituny Škoda 706 R. V roce 1947 přišla na řadu i její autobusová verze.

Po roce 1961 zde vznikl letecký úsek, ve kterém se pokračovalo ve výrobě pístových motorů do sportovních letadel (výroba se přestěhovala z pražského jinonického Motorletu).

V roce 1967 byla podepsána smlouva mezi ČSSR a Francií, na jejíž základě získala Avia licenční práva na výrobu středních nákladních automobilů Renault–Saviem, které můžeme ještě dnes vidět na našich silnicích.

Renault Saviem SG 4

Která letadla vyráběla Avia i po roce 1945? Kdo se stal jejím vlastníkem po revolučním roce 1989? A jak to s Avií vypadá dnes?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová