Od letadel a bumerangů k ikonickým náklaďáčkům. Příběhy slavných značek: Avia

První zmínky o značce Avia spadají do roku 1919. Osm let poté, co Jan Kašpar uskutečnil svůj dálkový let z Pardubic do Prahy, inženýři a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn začali v dílně starého cukrovaru v pražských Vysočanech opravovat letadla. Která letadla vyráběla Avia i po roce 1945? Kdo se stal jejím vlastníkem po revolučním roce 1989? A jak to s Avií vypadá dnes?

Beneš s Hajnem Později do svého týmu přibrali motocyklového závodníka a konstruktéra Josefa Františka Kocha a Václava Malého a všichni se až do třicátých let stali ústředními postavami podniku.

Továrna Avia byla založena Benešem a Hajnem 19. června 1919 jako společnost pro opravy a výrobu letadel. Název Avia byl odvozen od Klubu aviatiků, jehož byli oba členy. V počátcích se firma nejvíce věnovala nejen opravám letadel, ale také truhlářským zakázkám. Poté přišly na řadu například vrtule, potřeby pro modeláře anebo bumerangy.

První byl Exprevít

Netrvalo dlouho a už rok po založení firmy v roce 1920 spatřilo světlo světa první motorové letadlo, celodřevěná Avia BH-1 exp. (B jako Beneš, H jako Hajn, 1 jako pořadové číslo a exp. jako experiment). Český vojenský a zkušební pilot Bohumil Munzar, který na něm létal, ho překřtil na „Exprevít“.

Při První mezinárodní letecké výstavě v pražském Průmyslovém paláci tento dolnoplošník vzbudil takový úžas, že sám prezident Tomáš Garrigue Masaryk, protektor výstavy, věnoval Avii sto tisíc korun na podporu dalšího rozvoje. A vyplatilo se. Letoun Avia BH-1 exp. předznamenal celou sérii unikátních jednoplošníků, které našly cestu i do flotil vojenského letectva.

Letadla vystřídala auta

Po druhé světové válce nebyla najednou taková potřeba letadel, proto byla do Avie převedena výroba nákladní sedmi- až devítituny Škoda 706 R. V roce 1947 přišla na řadu i její autobusová verze.

Po roce 1961 zde vznikl letecký úsek, ve kterém se pokračovalo ve výrobě pístových motorů do sportovních letadel (výroba se přestěhovala z pražského jinonického Motorletu).

V roce 1967 byla podepsána smlouva mezi ČSSR a Francií, na jejíž základě získala Avia licenční práva na výrobu středních nákladních automobilů Renault–Saviem, které můžeme ještě dnes vidět na našich silnicích.

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.