Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře. Osudové ženy: Růžena Vacková

21. červenec 2017
Růžena Vacková (z knihy Trestankyně)

Mnohorát měla na kahánku. Nikdy se ale nevzdala... Taky třeba spoluzakládala sdružení bývalých politických vězňů K 231 a podepsala Chartu 77.

Nikdy se neprovdala, ovlivnila ale řadu mimořádných mužů své doby. Narodila se v lékařské rodině ve Velkém Meziříčí, kde byla vychována v sebevědomou, ale také citlivou a empatickou osobnost. Říká Milena Štráfeldová, publicistka a autorka románu o Vackové nazvaný Trestankyně.

Světice nebyla...

Ještě na gymnáziu se jí dvořil básník Jiří Wolker. Stýkala se ale s celou uměleckou skupinou okolo tehdejšího Devětsilu. Nakonec vystudovala filozofii a odcestovala do Itálie, kde jí velmi zajímala archeologie. Zároveň se vrhla na estetiku a vědu, v dobovém tisku tak najdete i divadelní kritiky. Spolupracovala s muzikologem Josefem Hutterem, se svou životní láskou. „Tady se ale pohybujeme na trochu tenkém ledě. Josef Hutter byl muž ženatý i s rodinou,“ vysvětluje spisovatelka.


Připravila: Ivana Denčevová
Literární spolupráce:
Hynek Pekárek
Režie:
Michal Bureš
Preméra

Poprvé za mřížemi

V době nacismu se Vacková aktivně zapojila do odboje. Bratr byl popravený, ona sama se na Pankrác dostala až koncem války, kde čekala na smrt. Naštěstí tady byl konec války a už 5. května byla na svobodě.

V roce 1947 se stala mimořádnou profesorkou „své“ Filozofické fakulty UK, jako teprve druhá žena v historii. Po vítězství KSČ se ale zase všechno otočilo. „Byla jedinou pedagožkou, která doprovázela studenty na Hrad v únorovém průvodu k prezidentovi Benešovi. Narazili ale na ozbrojenou pěst dělnické třídy. Z fakulty ji vyhodili,“ dodává spisovatelka.

Zavřeli jí i komunisti, na 22 let

Růžena Vacková pak byla znovu zatčena v roce 1952, to jí už ale bylo 51 let. Tehdy probíhaly politické procesy jako na běžícím pásu. Dostala 22 let, propuštěna byla ale až v roce 1967, kdy si odseděla celých 15 let. I ve vězení ale patřila mezi 64 žen, které (v květnu 1954) protestovaly proti poměrům a podmínkám pardubické věznice, připojila se k hladovce. Ve vězení podepsala i dopis tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN.

„Svou statečnost předávala i dalším ženám za mřížemi. Dokonce připravovala utajenou vězeňskou univerzitu a sama je i učila. Dívkám hlavně z venkova vyprávěla o estetice, o slohu, o velkých osobnostech… Dodávala jim odvahu vzdorovat nelidským podmínkám. Sama jsem s nimi mluvila, vím tak, že jim Růžena Vacková dokázala uchovat vlastní sebeúctu, zdravý rozum… V obrovském zoufalství se nemusely rozběhnout hlavou proti zdi,“ vzpomíná Štráfeldová.

Milena Štráfeldová

Konečně venku...

V dubnu 1967 byla podmínečné propuštěna, o amnestii ani nepožádala. Hned se vrhla a je spoluzakladatelkou sdružení bývalých politických vězňů K 231 a taky podepsala Chartu 77 (prosinec 1976). Zemřela v roce 1982, bylo jí 81. Ale až v 90. letech byla za svou statečnost a celoživotní vědeckou a pedagogickou práci taky oceněna. Od prezidenta Václava Havla dostala i Řád TGM.

Spustit audio
  • Kultura
  • Biografie
  • nacismus
  • komunismus
  • ženy
  • Charta 77