Ekonom Richard Hindls: Konflikt na Blízkém východě může vyvolat třetí ropný šok. Dopady pocítíme i v Česku

Už několik dní se lodě neplaví Hormuzským průlivem. Jde přitom o jedno z nejkritičtějších míst globálního obchodu mezi Ománem a Íránem, klíčové pro export zhruba pětiny světové ropy a zkapalněného zemního plynu. První dopady už jsou patrné v prudkém nárůstu cen ropy.

Třetí ropný šok

„Současnou situaci lze chápat jako jakýsi třetí ropný šok,“ říká ekonom Richard Hindls v Jak to vidí. „První přišel v říjnu 1973 během jomkipurské války mezi Izraelem a okolními státy. Tehdy cena ropy prudce vzrostla ze čtyř na jedenáct dolarů během 24 hodin. Přepočítáno do dnešních cen to odpovídá zhruba nárůstu z 20 na 80 dolarů za barel.“

Čtěte také

Íránistka Hrabalová: Útok USA a Izraele může semknout Íránce blíž k režimu. Od nového vůdce očekávejme kontinuitu

Tento první ropný šok tehdy doslova zastavil světovou ekonomiku a podle Hindlse by se něco podobného mohlo stát i dnes. „Například Německo, které bylo v roce 1973 považováno za hospodářského tygra, najednou zastavilo svůj ekonomický růst. Přestalo být tím ekonomickým zázrakem, jakým bylo v poválečných desetiletích.“

Druhý ropný šok přišel na začátku 80. let v souvislosti s válkou mezi Íránem a Irákem. „Tehdy byl cenový skok podobný. Cena barelu ropy vzrostla z 15 na 40 dolarů. Dnes se přitom bavíme o cenách kolem sta dolarů za barel, i když je samozřejmě potřeba brát v potaz, že dolar měl tehdy jinou hodnotu než dnes.“

Svět závislý na ropě

Současná situace zatím trvá teprve krátce, a další vývoj je proto těžké předvídat. Podle Hindlse je ale pravděpodobné, že dopady mohou být v něčem podobné jako v předchozích ropných krizích.

Čtěte také

Břetislav Tureček: Nahradí ruskou ropu ropa arabská? Ve hře jsou hlavně politické zájmy zúčastněných

„Dnešní svět je na ropě silně závislý. Z určitého pohledu možná dokonce ještě více než tehdy, protože ekonomika se mezitím výrazně rozvinula a vyspěla. Právě proto mohou mít podobné šoky na světovou ekonomiku velmi významný dopad. Zatím ale nevíme, jak dlouho budou trvat.“

Konflikt už se nicméně promítl do cen pohonných hmot. V Česku benzín zdražil během týdne asi o pět až šest korun. Zatím jde ale podle ekonoma jen o krátkodobý šok. „Pokud by konflikt skončil v průběhu března, nic zásadního se nestane a dopady budou jen dočasné. Pokud by se ale cena ropy a plynu vyvíjela dlouhodobě nepříznivě, může to zvýšit inflaci. Důsledky bychom nakonec pocítili všichni,“ uzavírá Richard Hindls.