58. Americký sen po česku aneb chicagský starosta Čermák

Příliv Čechů do Spojených států vytvořil za oceánem fascinující mikrosvět, jehož přirozeným centrem se stalo Chicago. Na počátku 20. století zde vzkvétaly čtvrti jako Plzeň či Česká Kalifornie, kde čeština zněla v obchodech, školách i kostelích. Právě tato silná a sebevědomá komunita se stala důležitou oporou Masarykova úsilí o samostatnost. Bez finanční i politické pomoci krajanů by vznik Československa v roce 1918 jen stěží nabyl reálných obrysů.

Symbiózu obou zemí v meziválečném období dokládala čilá kulturní výměna. Ze Spojených států přicházeli na československé univerzity studenti, zatímco v mladém středoevropském státě nacházely půdu americké náboženské směry, zejména metodismus a unitářství. Opačným směrem se za inspirací vydávali čeští průmyslníci, obchodníci i vědci. Od roku 1936 navíc směřovalo do USA pravidelné československé rozhlasové vysílání, které cíleně oslovovalo krajany a leckdy je dojímalo až k slzám.

Mocný muž Ameriky

V tomto dynamickém prostředí se zrodil i mimořádný vzestup Antonína Čermáka, jenž se jako syn kladenského horníka dokázal vypracovat až do čela chicagské radnice. V drsné éře prohibice vedl nekompromisní boj s gangstery a svého vlivu zároveň využíval k šíření povědomí o zemi svého původu.

Čtěte také

Věznice Alcatraz. Popelnice plná „nejprohnilejších jablek“, ve které se Al Capone naučil hrát na kytaru

I když po zavedení imigračních kvót ve 20. letech příliv nových přistěhovalců z českých zemí slábl a mladší generace se postupně začleňovala do americké společnosti, Čermákova autorita i jeho tragická smrt při atentátu na prezidenta Roosevelta zůstaly pro čechoamerickou komunitu silným symbolem hrdosti.

Vzájemné kontakty mezi Československem a Spojenými státy, udržované i díky čechoamerické komunitě, tak navzdory tisícům kilometrů představovaly jedno z pevných duchovních pout mladé republiky.