Denisa Hejlová: Propaganda, překvapení a válečná mlha. Krize kolem Íránu je i komunikační zkouškou

„Osobně mě nemile překvapila reakce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, která na sociální síti uvedla, že je sobota, situaci budou monitorovat a vrátí se k ní v pondělí,“ říká v pořadu Jak to vidí... expertka na strategickou komunikaci Denisa Hejlová.

I když je situace neobyčejně složitá, Evropa na ni měla být připravená lépe a její odpověď měla být razantnější. „V Íránu už týdny probíhaly masivní demonstrace, politické represe a násilí na ženách. Evropská média ale situaci dlouhodobě podceňovala a o eskalaci příliš nereportovala.“

Proč Washington blafoval?

Ještě ve čtvrtek jednala s americkou stranou íránská delegace v Ženevě. Rozhovory měly pokračovat v pondělí, v sobotu ale přišel útok na představitele teoretického režimu v Teheránu. Útok navíc neschválil Kongres, jak bývá u podobných kroků očekáváno.

Čtěte také

Analytik Josef Kraus: Kdyby šlo o jádro, Írán by se dohodl. Nastolení demokracie na stole není

„Této strategii se říká Talk and Strike. Sice vedete diplomatická jednání, zároveň ale i zaútočíte, aby se protivník nemohl připravit. V krizové komunikaci hrají informace klíčovou roli, stejně jako dobré načasování úderu,“ upozorňuje Hejlová.

Předvídatelná a čitelná je naopak podle ní komunikace Íránu. „Jejich propaganda je už léta stabilní. Hlavním narativem je zničení státu Izrael a jeho obyvatel. V době krize je ale běžné, že se záměrně pracuje i s protichůdnými informacemi a vytváří se informační chaos.“

Propaganda v době krize

Íránské revoluční gardy například informovaly o tom, že uzavřely Hormuzský průliv. Americká armáda to ale vyvrací. „Říká se tomu válečná mlha, která komplikuje orientaci veřejnosti. Informací je mnoho a často jsou protichůdné, v závislosti na tom, kdo je podává.“

Čtěte také

Analytik Michal Smetana: Izraelský útok Írán nezastaví. Spíš ho utvrdí v rozhodnutí jadernou zbraň získat

Rozporuplná tvrzení se podle Hejlové týkala například údajného zásahu dívčí školy izraelskými silami. Později se ale objevily informace, že šlo o vojenskou školu, tedy vojenský cíl. „Pravda se často ukáže až zpětně, nebo vůbec. Jako pozorovatelé musíme počítat s tím, že takto propaganda v době krize probíhá a že cílem propagandisty je vzbudit emoce.“

Otázkou zůstává, jak se k celé věci postaví americká veřejnost, která je už nyní silně polarizovaná. „Pokud se administrativě Donalda Trumpa podaří přesvědčit veřejnost, že zásah byl kvůli jadernému ohrožení nezbytný, může to být komunikační úspěch. Stejně tak se ale může stát, že další zahraniční angažmá prohloubí skepsi části společnosti,“ uzavírá Denisa Hejlová.