Libor Jelen: Putin buduje svět, kde Rusko nemůže prohrát. Vládne strach, propaganda a autocenzura

Ruský narativ zůstává stejný, přestože válka na Ukrajině vstoupila do pátého roku. „Argumentace Kremlu popírá realitu už od roku 2014. Rusko odmítá jakoukoli vinu a přehazuje ji na druhou stranu – na Ukrajinu a v různých obměnách i na Západ,“ říká v pořadu Jak to vidí... politický geograf Libor Jelen.

Budování obrazu ruského světa

Oběti a ztráty se domácímu publiku nevysvětlují. Moskva se navíc urputně brání samotnému termínu válka – ten je totiž spojen s předchozími nezdary, například v Afghánistánu nebo Čečensku. I druhá válka v Čečensku proto nesla označení protiteroristická operace.

Čtěte také

Analytik Michal Smetana: Rusko si dál drží dojem, že na Ukrajině vítězí. Ukrajina ale před kapitulací není

„Je to součást budování diskurzu ruského světa. Všechny války jsou preventivní, obranné, spravedlivé a hlavně vítězné. Ruské obyvatelstvo je krmeno paradigmatem, že Rusko dělá všechno správně a úspěšně. Opačné názory a nespokojenost jsou umlčeny.“

Z Telegramu, který je podle Jelena stále považován za relativně svobodnější platformu, vyplývá, že ne všichni Rusové podporují Putina. „Masová nespokojenost se ale na ulicích neprojevuje, a to z jednoduchého důvodu – lidé mají strach. Represe, udavačství a autocenzura fungují velmi silně.“

Rozdělená země

Důsledky války navíc nedopadají na všechny obyvatele stejně. „Ve velkých městech jsou dopady minimální – lidé mají stále dost peněz na drahé výrobky, které dřív přicházely z Evropy a dnes do Ruska putují přes třetí země. I odvody do armády jsou tam zatím nízké. V regionech a na periferiích, kde se hromadí hroby padlých, je ale situace jiná.“

Čtěte také

Ukrajinistka Lenka Víchová: Rusko postupuje šnečím tempem, ale prodává to jako vítězství. Západ má uvěřit, že je krok od jeho hranic

V odlehlejších oblastech je mnohem citelněji znát, že Rusko chudne. „Ruská ekonomika už nemá prostředky na financování infrastruktury – sociální, technické ani dopravní. Běžné výdaje společenského a politického života jsou omezeny na minimum, což má na obyvatele výrazný dopad,“ dodává Jelen.

Suroviny, které svět potřebuje

Přesto má Rusko stále kde brát – jak z hlediska lidského potenciálu, tak ekonomiky. „Rusko má 140 milionů obyvatel, mohou být povoláni i lidé ze záloh. Navíc ruská válečná ekonomika navzdory sankcím stále funguje. Salámovou metodou se snažíme přiškrtit finanční toky ruskému establishmentu, přesto se ruská ropa dál dostává na světové trhy a Evropská unie stále odebírá zkapalněný ruský plyn. A to je ten problém. Rusko nemá vyspělou ekonomiku, ale má suroviny, které svět potřebuje,“ uzavírá Jelen.