Věda jde kupředu, když funguje jako jeden velký kolektivní mozek, říká špičkový fyzik Tomáš Jungwirth
Profesor Tomáš Jungwirth patří mezi nejuznávanější české fyziky. Zabývá se spintronikou – podoborem mikroelektroniky, který může v budoucnu zásadně proměnit podobu výpočetní techniky a paměťových technologií. Jak se rodí špičkový vědec? Jak musí vědec pracovat, aby obstál i v mezinárodním kontextu? A proč musí věda fungovat jako velký kolektivní mozek?
Tomáš Jungwirth pochází z vědecké rodiny. On sám ale nejlepší známky ve škole neměl. „Studijní typ jsem rozhodně nebyl. Ke čtení mě rodiče museli nutit a první knihu jsem přečetl až na gymnáziu. Spíš než učení mě bavila kytara,“ přiznává.
Dveře k vědě mu podle jeho slov otevřela přirozená dětská zvídavost. „Každé dítě je přirozeně zvídavé. Důležité je tu zvídavost nezabít,“ říká. Právě díky ní se později vydal ke studiu fyziky a oboru, který ho přitáhl nejvíc – spintronice.
Na vědě ho fascinuje především to, že funguje jako společné dílo tisíců lidí napříč světem. „Věda jde kupředu mnohem lépe, když funguje jako jeden velký kolektivní mozek než jako oddělené ostrůvky. V tom smyslu je to trochu jako neuronová síť,“ dodává v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
