Bezpečnostní analytik Kraus: Dohoda o příměří? Spojené státy dosáhly ohromné prohry, Íráncům se vyplatila neústupnost
„Už jenom to, jak je to zarámováno, na jaké body nakonec Američané byli ochotni kývnout v rámci započetí vyjednávání, svědčí o tom, že Donald Trump už neměl příliš s čím hrát,“ říká politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o vývoji situace v Hormuzském průlivu, blížící se schůzce šéfa NATO s americkým prezidentem nebo o tom, jakou roli v celém konfliktu hraje Saúdská Arábie.
Dohoda Bílého domu a Teheránu na okamžitém dvoutýdenním příměří na celém Blízkém východě místo zániku civilizace, jak před vypršením již třetího amerického ultimáta hrozil prezident Donald Trump. Takový je nejnovější stav, který před několika hodinami oznámil Bílý dům.
„Popravdě po tom množství smíšených signálů, které přicházely jak ze strany Spojených států, tak Íránu, to spíše vypadalo, že ta dohoda neklapne a že asi Donald Trump sáhne po nějaké další eskalaci celého konfliktu,“ poznamenává bezpečnostní expert Josef Kraus.
Čtěte také
Pravděpodobnější se mu zdálo posílení amerických úderů vůči islámské republice, a to i navzdory optimismu Pákistánu, který jednání zprostředkoval a nyní oznamuje jednotlivé body dohody.
„Ten pákistánský optimismus se zdál hodně vykořeněný na základě toho, co tvrdili Američané a Íránci. Ale možná to byla jenom nějaká diplomatická hra, snaha vytvořit co největší páku na toho druhého. A za pět minut dvanáct byla oznámena dohoda.“
Vítězství pro USA? Spíše prohra
Donald Trump okomentoval čerstvou dohodu příměří s Íránem tak, že jde o naprosté vítězství pro Spojené státy. „To jsou velká slova na někoho, kdo fakticky dosáhl ohromné, řekl bych klidně i prohry,“ glosuje Kraus.
Podle dostupných informací o podobě íránského desetibodového plánu to podle experta vypadá spíše na vítězství Íránu. Velká část toho, co od začátku války íránská strana požaduje, prý dohoda slibuje.
„Už jenom to, jak je to zarámováno, na jaké body nakonec Američané byli schopni nebo ochotni kývnout v rámci započetí vyjednávání, spíše svědčí o tom, že Donald Trump už neměl příliš s čím hrát a že íránská neústupnost se Íráncům vyplatila,“ míní expert.
„Podle toho, jak dohoda vypadá, z toho byli schopni lidově řečeno vytřískat mnohem více, než co slibovaly dohody ještě před započetím válečného konfliktu.“
Klid zbraní v Libanonu?
Bude-li se klid zbraní vztahovat i na Libanon, je podle analytika otázka, která se bude precizovat v následujících dnech. Spojené státy a Izrael ve věci nejsou zajedno.
„Íránci dlouhodobě podmiňovali ukončení války s Američany právě tím, že se mírová dohoda bude vztahovat i na oblast Libanonu. A nejenom Libanonu, ale také Iráku a Jemenu. No a do toho tady máme stále pokračující vojenskou kampaň,“ konstatuje Kraus a dodává, že v tuto chvíli dochází k systematickému ostřelování a destrukci jižního Libanonu ze strany Izraele.
Čtěte také
„Nyní je tedy otázka, zda se Izraelci opravdu budou cítit vázáni dohodou mezi Spojenými státy a Íránem, respektive nakolik si Donald Trump dokáže vytlačit na Izraelcích respektování této dohody. Domnívám se, že to asi půjde, ale nic nejde úplně lusknutím prstu. To znamená, bude to chtít čas,“ zdůrazňuje.
Stejně tak ale podle experta může dojít ke krachu celé dohody právě z důvodu pokračující izraelské kampaně proti Libanonu.
„Teď asi zažijeme velice dynamickou dobu nejrůznějšího vyjednávání, proklamací, diplomatického tlaku, prohlášení Donalda Trumpa. Bude to asi velice zábavné.“
Dostat se ven z války
Spojené státy a Izrael v rámci konfliktu s Íránem nesledují stejné cíle. Podle Krause se USA v tuto chvílí snaží především dostat ven z války.
„Dostaly se do té války dost možná při absenci nějaké jasné strategie a vize, co by vlastně s Íránem chtěly dělat nebo co by z něj chtěly mít. Ukázalo se, že pokud to byla změna režimu nebo změna přístupu Íránu v regionální bezpečnostní politice, tak si toho na Íránu mnoho nevydobyly, spíše naopak.“
Izraelský přístup je oproti tomu dlouhodobě destruktivní. „To znamená nevytvořit si z Íránu něco jiného, co asi chtěly třeba Spojené státy, ale spíše Írán systematicky ničit a oslabovat tak, aby už neměl schopnosti a kapacity být regionální mocností, kterou fakticky je. A já bych řekl, že po této dohodě bude ještě větší a silnější,“ míní.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

