Bezpečnostní analytik Smetana: Starý řád skončil a nový se tvoří. Jaký bude, záleží i na roli Evropy

Dneškem uplynuly čtyři roky od plné invaze Ruska na Ukrajinu, která se ovšem jeho agresi brání už 12 let. „Obávám se, že před sebou nevidíme úplně konec. Nějaká představa systematicky dodržovaného příměří je stále velmi vzdálená,“ uvádí bezpečnostní analytik Michal Smetana.

„Na začátku prvního roku války jen málokdo předpokládal, že by Ukrajina byla schopna se takto dlouho bránit. Je obrovský úspěch, že Rusko nebylo schopno dosáhnout svých strategických cílů,“ připomíná analytik.

Rusko stále postupuje

„Ale obrázek je barevnější. Protože nemůžeme říct, že by Rusko prohrávalo ve smyslu, že není možné, že by nakonec svých strategických cílů nemohlo dosáhnout,“ uvažuje. „Rusko i za cenu velkých ztrát je nadále schopno postupovat.“

Čtěte také

Analytik Michal Smetana: Rusko si dál drží dojem, že na Ukrajině vítězí. Ukrajina ale před kapitulací není

„Urajina se potýká s velkými problémy v oblasti lidské síly, kterou je schopna nasadit na frontu. Do značné míry je stále závislá na dodávkách munice a financí ze západu. Je to něco, co Ukrajinu drží nad vodou. Tím pádem hodně záleží na západní pozici, jak dlouho bude schopna Ukrajinu udržovat v boji,“ dodává analytik Michal Smetana.

Ukrajina vs. ruská ropa

Slovensko včera zastavilo nouzové dodávky elektřiny Ukrajině, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Maďarský premiér Viktor Orbán označil zastavení tranzitu ruské ropy do Maďarska Ukrajinou za nevyprovokovaný akt nepřátelství. Přijetí 20. sankčního balíku EU proti Ruské federaci včera Maďarsko a Slovensko zablokovalo.

Podle analytika stejně nelze očekávat, že by ruská ekonomika vlivem sankcí zkolabovala v horizontu měsíců. „Sankční balíčky se přijímají inkrementálně pomalu a Rusko se na ně postupem času vždy adaptuje,“ poukazuje Smetana.

„Ekonomické sankce bolí. Ale bolí vždy i stát, který je uplatňuje. Chybí politická odvaha udělat ráznější krok směrem k Rusku, který by pomohl válku dotlačit do akceptovatelného konce,“ míní.

Čtěte také

Komentátor Petr Šabata: Evropa stojí před zlomem. Česko si to nechce přiznat, i když brzy může propadnout roštem

Jak dotlačit Rusko k míru?

V českém Senátu dnes proběhne veřejné slyšení na téma bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnosti státu. Ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč včera poděkoval v Senátu a v neděli také na Staroměstském náměstí v Praze za dosavadní pomoc českých občanů. Podle něj ale dalším zemím chybí rozhodnost Rusko zastavit.

„Za mě dlouhodobě jediné správné řešení je, že se podaří Rusko dotlačit do pozice, ve které pro něj pokračování války bude ekonomicky příliš nákladné a nebude schopno nahrazovat svoje ztráty na bojišti. Bude donuceno slevit ze svých maximalistických ústupků, které v aktuální podobě znamenají ukrajinskou kapitulaci, a souhlasit s formou mírového jednání, které pomůže do regionu dostat stabilitu. A stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky.“

Při „roztroušené pozornosti“ USA leží podle Smetany tíha pomoci Ukrajině na Evropě. „Západní koalice, která Ukrajinu podporuje od začátku, jako celek stále drží, ale vidíme tam velmi významné trhliny. Kromě Slovenska a Maďarska je největší problém pozice USA.“

„Přístup Spojených států je od nástupu Donalda Trumpa do pozice prezidenta velmi volatilní. A rozhodně nepřispívá k tomu, aby byl na Rusko vyvíjen stále větší tlak a Rusko bylo dotlačeno k zásadnějším ústupkům.“

Rozpad poválečného řádu

„Turbulentní uplynulý rok ukázal, že už se Evropa nemůže spoléhat na záruky, které jí USA dlouhodobě dávaly. To vyvolává obrovský tlak na Evropu. Protože musí zcela jinak přemýšlet, jak zaručit svoji bezpečnost pomocí čistě vlastních sil.“

„Je to něco, na co Evropa dlouhodobě není připravená. I když už padla některá rozhodnutí, která by nás mohla přiblížit k nějaké formě soběstačnosti, realita je tomu ještě stále velmi vzdálená,“ upozorňuje analytik Michal Smetana.

Čtěte také

Novinář Luboš Palata: Obrana EU proti dalekonosným dronům je zatím v plenkách. Učit bychom se měli od Ukrajiny

Ze strany Ruska očekává rozšiřování provokací na východní hranici NATO, které mohou přerůst v otevřenou válku. Válka na Ukrajině zároveň nabourává perspektivu přijatou po druhé světové válce, že není možné získat území jiného státu vojenskou silou.

„Dá říci, že starý řád, jak jsme ho znali, do značné míry skončil a nový se stále ještě nevytvořil. Jsme v mezidobí, kdy se teprve snažíme dát všemu nějaký nový smysl. To je vždy velmi riskantní a volatilní období, kdy se může dít spousta věcí, které jsou těžko předvídatelné, které jsou těžko pod kontrolou.“

„Jak bude nový řád vypadat, záleží hodně na tom, jak se nakonec k tomu postaví budoucí americká administrativa, jakým způsobem Evropa bude schopna převzít roli, jakou roli bude hrát Čína, Indie a velké státy s velkým ekonomickým potenciálem. To utváření může být ještě velmi, velmi náročné.“

Smetana se dotýká i rizik eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem a také vytvoření Trumpovy Rady míru jakožto protiváhy OSN.

„Jak se rozpadá dosavadní řád, oslabují se i mezinárodní instituce, na které jsme dlouhodobě spoléhali. Oslabují se principy mezinárodního práva, které nikdy nebyly perfektní a dokonalé, ale formovaly pozice jednotlivých států. Rozpadají se normy a pravidla, i ta nepsaná, na které jsme spoléhali. To nám dává velmi silný pocit těžko předvídatelné a velmi riskantní situace, kde se může stát prakticky skoro cokoliv.“

Mír teď nebude

Třístranné rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v Ženevě ale podle Smetany mír nepřinesou. „Dokud bude Kreml věřit, že svých cílů vždy může dosáhnout na bojišti, nemusí spoléhat na diplomacii a nebude ani chtít slevovat ze svých maximalistických požadavků,“ uzavírá Smetana, pedagog Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.