Ekonomka Jana Matesová: Problém není jen výše schodku, ale i jeho struktura. Zadlužování kvůli běžné spotřebě si nemůžeme dovolit

Podle ekonomky Jan Matesové nelze odpovědnost za výši schodku zjednodušit na jednu vládu. Důvodem takového schodku je podle ní hlavně zrušení superhrubé mzdy. K tomu došlo za vlády premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové, ovšem za podpory ODS, čili i poslanců Petra Fialy a Zdeňka Stanjury.

„Jejich daňové reformy nás nyní stojí velkou část deficitu. Každý rok je to až 120 miliard, přičemž číslo poroste s růstem mezd. Nejde tedy o nic jednorázového. Má to trvalý efekt,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí…

Zadlužování kvůli spotřebě

Hlavním problémem podle Matesové je, že stát dnes vydává víc, než kolik si může dovolit vybrat na daních. „Lidé ve volbách opakovaně podpořili politiku vyšších veřejných výdajů – více služeb, úlev i vyšších platů ve státní sféře. Tomu ale neodpovídají příjmy rozpočtu.“

A tak si stát půjčuje a zadlužuje se. Problém ale není jen v investicích či obraně, které jsou podle Matesové z ekonomického hlediska kvůli své návratnosti obhajitelné. „Problém je, že se stát stále více zadlužuje kvůli běžné spotřebě. Přitom by si měl půjčovat jen na výdaje, které přinesou více, než stojí úroky. To platí pro infrastrukturu i obranu. Ne pro běžnou spotřebu.“

Obcházení zákona

Ministryně financí Alena Schillerová argumentuje tím, že vyšší schodek je kompenzován investicemi do infrastruktury. To se ale podle ekonomky míjí účinkem: současné škrty v obraně tento efekt ruší. Navíc propočty ekonomů a Národní rozpočtové rady ukazují, že schodek je zhruba o 68 miliard korun vyšší, než odpovídalo původnímu návrhu rozpočtu.

Čtěte také

Ekonomka Jana Klímová: Rozpočet jako sázková hra? Chybí desítky miliard, ale politici si s čísly hrají jako na dostizích

Národní rozpočtová rada zároveň tvrdí, že současná podoba státního rozpočtu není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. „Limit měl být 247 miliard, což vláda Andreje Babiše porušila. Vláda ale tento výklad odmítá a kritizuje závěry nezávislé instituce jako jednostranné.“

Spíše než o konkrétní čísla tak podle ní jde o střet mezi politickou odpovědností vlády a rolí nezávislých kontrolních institucí. „Národní rozpočtová rada ale byla zřízena právě proto, aby nezávisle posuzovala udržitelnost veřejných financí bez ohledu na krátkodobé politické zájmy vlády,“ připomíná Matesová.

Zároveň upozorňuje, že státní rozpočet úzce souvisí i s důvěryhodností České republiky na finančních trzích. „Ratingové agentury sledují nejen výši schodku, ale i dodržování pravidel a strukturu výdajů. Obcházení zákona a škrtání výdajů na obranu je tak pro investory jednoznačně negativní signál,“ uzavírá.