Analytik Břetislav Tureček: Už to není oko za oko, ale hlava za oko. Írán chce garance, ne jen příměří
Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře, pokud Američané nepřestanou s blokádou jeho přístavů. Pentagon chce navíc v příštích dnech vyslat do regionu dalších šest tisíc vojáků. To všechno jen pár dní po jednání o míru v Islámábádu. „Obě strany záměrně vytvářejí mlhu. Jednají i zbrojí, aby si vynutily ústupky,“ říká analytik Břetislav Tureček. Jaké dopady může mít dvojí blokáda Hormuzského průlivu? A co přináší nový izraelský zákon zavádějící trest smrti za terorismus?
Jednání mezi USA a Íránem skončilo bez jasného výsledku. Obě strany zpočátku mluvily o pokroku. Ukazuje se ale, že ani jedna strana není ochotna ustoupit ze svých požadavků. Podle analytika Břetislava Turečka je navíc zajímavé i to, co se děje v zákulisí.
„Zatímco Írán přišel s konkrétními návrhy a odbornými podklady o jaderném programu, Američané spíše operují s politickými požadavky a slogany. Tak rozdílné přístupy pak samozřejmě přinášejí frustraci na obou stranách,“ říká Tureček v Jak to vidí...
Právo obohacovat uran
Podle Spojených států se Teherán nechce vzdát svého jaderného programu. Podle Íránu Washington vznáší přehnané a nezákonné požadavky. A právě tady se podle Turečka láme interpretace celého jednání.
Zatímco Američané tvrdí, že Írán odmítl závazek vyvíjet jaderné zbraně, Teherán dlouhodobě říká, že o ně neusiluje. „Odmítají ale přistoupit na nulové obohacování uranu a dvacetileté moratorium. Jsou ochotni se zavázat, že nebudou zbrojit. Ale odmítají se zříci svého nezadatelného práva obohacovat uran,“ vysvětluje Tureček.
Čtěte také
Napětí navíc zvyšují informace ze zákulisí. Íránská strana byla podle dostupných informací rozezlená tím, že americká delegace průběžně konzultovala svůj postup telefonicky s Donaldem Trumpem, a že do jednání dokonce na dálku vstupoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
„Nevíme přesně, co se v zákulisí dělo. Rozhodně ale neplatí slogany, které slyšíme na veřejnosti,“ upozorňuje analytik. Ve hře tak jsou další možné vzdušné údery či pozemní operace, pokud se křehké příměří nepřetaví v trvalejší dohodu.
Podle Turečka Trump kvůli slábnoucí podpoře doma o další válku nestojí. Jde ale o to, zda mu Íránci odchod z konfliktu ulehčí, nebo nikoli. „Írán říká, že nechce pouhé příměří, které by znamenalo, že za rok bude další válka. Chce jasné garance, které mu ale Izrael ani USA zatím nechtějí dát.“
Klíčový hráč: Peking
Mezitím se napětí dál šíří, když akce jedné strany vyvolá protiakci druhé. „Už to není oko za oko, ale hlava za oko. Íránci navíc hrozí, že bude-li pokračovat americká blokáda, mohou jejich spojenci v Jemenu zablokovat úžinu Báb al-Mandab vedoucí do Rudého moře. A toho se bojí třeba i Saúdská Arábie.“
Klíčovým hráčem se podle Turečka může stát Čína, která je závislá na ropě z Blízkého východu a už nyní vyzvala Íránce k ukončení blokády. Zároveň se mluví o tom, že by Peking mohl být garantem dohody, který by zajistil nejen otevření Hormuzského průlivu, ale i imunitu íránskému režimu. „Paradoxně by o výsledku nemusely rozhodnout zbraně a hrozby, ale to, že chce mít Čína klid,“ uzavírá Břetislav Tureček.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
