Ekonomka Jana Klímová: Rozpočet jako sázková hra? Chybí desítky miliard, ale politici si s čísly hrají jako na dostizích

Podle Jany Klímové se debata o rozpočtu zvrhává v přihazování čísel bez opory v realitě. „Když to trochu zlehčím, připomíná mi to zvyšování sázek na dostizích. ANO před pár týdny tvrdilo, že v rozpočtu chybí 85 miliard. Dnes už je to 96. Proto to působí nedůvěryhodně, i když nastupující vláda vychází z analýz jednotlivých resortů. Faktem ale je, že chybí desítky miliard,“ říká v pořadu Jak to vidí...

Největší problém doprava

Nejproblematičtější je přitom resort dopravy, konkrétně Státní fond dopravní infrastruktury. „V jeho plánech jsou dlouhodobě rozjeté projekty dálnic, silnic a železnic, jejichž výdaje rychle rostou a mají v roce 2030 dosáhnout až 3 % HDP. Příjmy fondu z dálničních známek, daní z pohonných hmot, silniční daně a evropských fondů ale už roky nestačí pokrýt náklady. Stát rozdíl pravidelně doplácí. Letos se podle odhadů pohybuje rozdíl kolem 37 miliard.“

Rozpočet fondu byl navíc schvalován odděleně od státního rozpočtu, což podle Klímové není správně. Ministr dopravy Martin Kupka proto slibuje nový mechanismus prioritizace staveb a přesuny peněz podle toho, co se v daném roce skutečně stihne realizovat.

Hrozí rozpočtové provizorium?

Rozpočtový výbor bude jednat znovu v pondělí. Ve středu by mělo následovat první čtení zákona o státním rozpočtu. Co od toho čekat, ale nemají podle Jany Klímové jasno ani samotní poslanci.

„Výbor jednání přerušil, aby získal čas. Nyní stojí před dvěma možnostmi: buď doporučí schválit rozpočet v prvním čtení v základních parametrech, tedy výši příjmů, výdajů a schodku, a případné přesuny mezi kapitolami se budou řešit až později, anebo návrh vrátí vládě a bude se pracovat na nové verzi.“

Pokud rozpočtový výbor nerozhodne o schválení základních parametrů rozpočtu a Sněmovna v prvním čtení návrh nepropustí dál, nastane od 1. ledna rozpočtové provizorium: vláda bude hospodařit podle pravidel na minulý rok. Povede to k omezení nových projektů a investic, nikoli však k ohrožení základního chodu státu.

Začarovaný kruh

Mandatorní výdaje státního rozpočtu činí asi 95 %. Prostor pro vlastní politiku, určování priorit nebo strategií tak podle Klímové příliš velký není. „Patří tam položky, které nejde bez zásadních dopadů změnit: platy státních zaměstnanců, důchody, sociální dávky a výdaje na obranu či školství.“

Cesty ven jsou z toho dvě. „Buď se ubere lidem na platech, důchodech a dávkách, což by bylo politicky i společensky bolestivé, nebo se zvýší příjmy, tedy daně. Neznamená to ale nutně všechny daně bezhlavě zvyšovat, ale reformovat strukturu výběru daní, po čemž volají ekonomové. Nastupující vláda ale deklarovala, že daně zvyšovat nebude, což vytváří začarovaný kruh,“ uzavírá Jana Klímová.