Komentátor Petr Šabata: Výdaje na obranu v NATO? Čekají se od nás věrohodné kroky, ne zaobalené řeči

17. duben 2026

Česko chce podle premiéra Andreje Babiše dostát svým závazkům vůči NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Markem Ruttem se tak znovu otevírá otázka, jakým způsobem chce vláda zajistit navýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP do roku 2035. „Čekají se od nás praktické věrohodné kroky, ne zaobalené řeči,“ říká komentátor Petr Šabata. V rozhovoru ještě hodnotí konec vlády Viktora Orbána v Maďarsku i to, nakolik může být tamní volební obrat inspirací pro slovenskou opozici.

Premiér Andrej Babiš se k závazku zvýšit výdaje na obranu sice přihlásil, ne ale zcela jednoznačně. „Jeho sdělení bylo zaobalené řečmi o tom, že záleží na nominálním HDP. To je ale nesmysl. Čísla jsou přece jasná,“ říká v pořadu Jak to vidí... Petr Šabata.

Podle něj zároveň nechal generální tajemník NATO Česku určitý manévrovací prostor. „Jeho návštěva ale měla jasný cíl: připravit půdu před červencovým summitem v Ankaře a dát najevo, že členské státy budou muset předložit jasné plány.“

Ne debata, ale jasný plán

K návštěvě Marka Rutteho se vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ten uvedl, že jde o logický krok, protože vedení NATO před summitem často kontaktuje problematické země.

Čtěte také

„A nejen problematické. Mark Rutte navštěvuje různé země, aby se podíval, jak se vyvíjí plnění závazku. V Ankaře to totiž nebude žádná debata. Budou se čekat věrohodné praktické kroky od jednotlivých zemí, jak se k závazku dopracovat.“

Podle Šabaty už nebude prostor pro odklady a neurčité sliby. Naopak se očekává jasná strategie od každé země. „Český závazek bude zajímat i ostatní země jako Německo nebo Polsko, které dávají více peněz. Peníze jdou na společnou obranu. Ve chvíli, kdy jeden z členů přestane plnit závazky a jen se veze, oslabuje ostatní, kteří si s tím dali práci.“

Bezpečnost a prosperita

Podle Šabaty je navíc potřeba vnímat obranné výdaje i v širším kontextu. Nejde jen o závazek vůči spojencům, ale také o investice do domácí ekonomiky.

„Peníze nejdou do centrály NATO, ale do obrany jednotlivých zemí. Jsou to zakázky pro zbrojní průmysl, pracovní místa a příjmy pro státní rozpočet,“ připomněl.

Zároveň platí, že bez bezpečnosti nemůže existovat ekonomická stabilita. „Nebude prosperita bez bezpečnosti a bez toho, aby byla Evropa silná a schopná se bránit,“ uzavírá Petr Šabata.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.