Náš Ikarus (2/16)
Od pověsti o Vítu Fučíkovi, který na křídlech s prasečími měchy údajně létal na jarmark do Vodňan, až k baronu Arturovi Krausovi, který se pokusil sestrojit mávavá křídla.
Touha lidí vidět svět z ptačí perspektivy je stará jako lidstvo samo. Ptáci jsou na zemi o poznání déle než my lidé. Možná proto jim Bůh věnoval křídla a dar létat. Člověka zase obdařil mozkem, aby si poradil sám.
První zmínky o leteckých pokusech
V literatuře můžeme nalézt, že už pračlověk přemýšlel o tom, jak napodobit let ptáků. Ale důkazy nejsou průkazné. Patrně nejstarší stopa spadá do poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem, do jedné z nejstarších civilizací – do mezopotámské civilizace sumerské.
Tam se objevila pověst o králi Ethanovi, který se vznesl na zádech velikého orla (dochována je na hliněných tabulkách, na které se v té době psalo). Později patrně upadla v zapomnění. U nás je rozšířenější báje o Daidalovi a Ikarovi.
První dochované zprávy o naivních leteckých pokusech se objevují v průběhu středověku, hlavně z Anglie. Velký přínos do vývoje letectví přinesl v 15. století letecký inženýr Leonardo da Vinci, který po léta studoval let ptáků a dokonce vykonal i pár pokusů, aby se sám přesvědčil, že let nejde rukama tzv. „umávat“. Poté začal vytvářet i projekty letadel.
Křídla a prasečími měchy s bahenním plynem
A jaké byly první naivní pokusy o létání na území budoucího Československa? Podle pověsti, která se začala šířit v Jihočeském kraji někdy po roce 1760, si Vít Fučík řečený „Kudlička“, sestrojil křídla, na která si připevnil prasečí měchýře a ty naplnil bahenním plynem. Údajně s nimi létal na jarmark do Vodňan. Na Slovensku měli zase létajícího mnicha Cypriána.
Postupem času podobné pokusy uskutečnili například v Liberci kružítkář Josef Thýl nebo na Trutnovsku sedlák Dlask. Jediný, skutečně dokumentovaný pokus o zhotovení mávavých křídel, je ale ten, který učinil baron Artur Kraus z Pardubic. Jeho křídla, která vznikala patrně v letech 1885–1890, můžete vidět na dobové fotografii.
Jak se letectví vyvíjelo dál a jakým směrem se vydali například Jakob Degen, bratři Lilienthalové, Wrightové nebo Louis Blériot, vyprávěl Magdaleně Šorelové historik a uznávaný odborník na počátky letectví Pavel Sviták v díle Náš Ikarus.
Soutěžní otázka
V jakém roce přeletěl Louis Blériot kanál La Manche?
- b) v roce 1909
Správně odpověděl a výhercem se stal: Jaroslav Mráz, Nebužely. Všichni soutěžící, kteří odpověděli správně, pokračují v soutěži.
Účinkují: Radim Kalva, Václav Svoboda, Ivan Jiřík, Zdeňka Sajfertová, Ladislav Hampl, Karel Hlušička, Otakar Brousek ml. a Martin Ulrich
Autor: Magdalena Šorelová
Dramaturgie: Daniel Kupšovský
Režie: Yvona Žertová
Spolupráce: Václav Šorel, Pavel Sviták a Milena Lukavská
Mistr zvuku: Jan Brauner
Premiéra: 10. 9. 2018
Související
-
907. schůzka: Samolet český aneb Kamnářův sen
Zavítáme do doby, kdy si Češi začali myslet, že budou lítat. A tentokrát máme skutečně na mysli let, plánovaný samoletem českým.
-
1112. schůzka: Když pták letí, proč by člověk nelétal?
„Okřídlené projekty musejí se lidstvu konečně přece zdařit. Když ryba plove, proč by člověk neploval; když pták letí, proč by člověk nelétal.“
-
Vernův Robur Dobyvatel věřil v budoucnost letadel
Vrcholila éra balónového létání. Spisovatel a znalec nejnovějších vynálezů Jules Verne přesto správě předpověděl, že budoucnost patří letadlům těžším vzduchu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
