Na osteoporózu nebo cévní choroby si mohou děti zadělat už v dětství. Škodí kebab i cola

Kdyby byl kebab takový, jak vznikl, je to zdravá potravina. Protože ale žijeme v době, kdy chceme mít všechno pořád, rychle a všude, je naprostá většina u nás prodávaných kebabů vysoce průmyslově zpracovaných.

„Obrovské role masa jsou stovky kilometrů od nás zamrazeny a kvůli trvanlivosti napíchány spoustou látek. Problematické jsou zejména fosfáty, které se už dlouhá léta nesmějí přidávat do pracích prostředků, protože škodí vodním organismům, v kebabu je ale jíme dál,“ vysvětluje na úvod nezávislý novinář Jan Tuna.

Příliš mnoho škodí

Nejde ale jen o kebab. Fosfáty se v podobě fosforečné glazury přidávají také do hluboce zmrazených ryb. „Důvodem je, že takto upravené maso nevyschne a šťáva zůstane uvnitř. Některé fosfáty pak fungují i jako stabilizátory, aby se výrobek nekazil,“ doplňuje nutriční terapeutka a ředitelka spolku Fér potravina Hana Střítecká.

Čtěte také

Obarvené sladkosti, limonáda z dehtu, guma v jogurtu. Kterým éčkům se obloukem vyhnout? A kterých se bát nemusíte?

Občasná konzumace kebabu či hluboce zmrazených ryb nevadí. Problém je, že zdrojem fosfátů jsou i jiné potraviny, které za den zkonzumujeme. Jejich součet pak může přesáhnout doporučený denní limit. „Fosfáty jsou v šunce, uzeninách, v kolových nápojích nebo v tavených sýrech, tedy v potravinách, které jsou oblíbené u dětí. Jejich častá konzumace tak může být skutečně nebezpečná,“ varuje Jan Tuna.

Fosfáty, tedy fosfor, jsou přitom pro tělo důležité, protože pomáhají v acidobazické rovnováze. Pomáhají buď v uvolňování, anebo naopak v navázání vápníku do kostí. „A tady je právě ten velký problém, protože přijímáme hodně fosfátů a málo vápníku. Můžeme pak mít problém s lámavými kostmi, ale i s tím, že nám uvolněný vápník koluje v těle, což může způsobovat svalové křeče, svědění kůže, nebo dokonce srdeční arytmii,“ popisuje Hana Střítecká.

Zdraví dětí

Zásadní jsou podle ní také druhy fosforečného zdroje. Organické, které jsou vázány v mase a v rostlinách, se vstřebávají mnohem méně než anorganické, tedy éčka v potravinách. Ta se vstřebávají až z 90 %. „Pokud tedy děti jedí hodně potravin a nápojů s fosfáty, nenaváže se jim v kostech dostatečné množství vápníku, čímž si zadělávají na problémy v dospělosti, kdy už to nebude možné zachránit. Mohou mít osteoporózu nebo se jim budou ucpávat cévy. Pokud tedy na obalech potravin najdete kódy E 338 až E 343 nebo E 450 až E 452, raději se jim vyhněte,“ doporučuje novinář.

Čtěte také

V cizině pro děti zakázané, u nás dostupné jako rohlík. Energy drinky můžou vést až k zástavě srdce

Fosfáty jsou bohužel přítomné i v některých energetických nápojích, které jsou u dětí a mladistvých velmi oblíbené. V Litvě, Lotyšsku, Polsku nebo ve Velké Británii si však lze tyto výrobky koupit jen s občanským průkazem. O prosazení stejného zákona, tedy prodeje až od 18 let jako třeba u alkoholu a cigaret, se v Česku zatím jedná.

„Naše petice prošla minulý týden sněmovním školským výborem, který zákaz prodeje energy drinků dětem a mladistvým jednohlasně podpořil. Pokud získáme 10 000 podpisů, bude se tím muset zabývat petiční výbor Poslanecké sněmovny a je velká naděje, že by to ještě v tomto volebním období mohlo projít. Jde totiž o zdraví a životy našich dětí a o velký lobbing výrobců energy drinků,“ dodává Jan Tuna. K petici se můžete připojit zde.