V cizině pro děti zakázané, u nás dostupné jako rohlík. Energy drinky můžou vést až k zástavě srdce

„Energetické nápoje energii zvýšit můžou, musejí ale obsahovat cukr, ne umělá sladidla. Přidané látky jako kofein nebo taurin pak pomáhají obsažený cukr rychle využít,“ vysvětluje podstatu energetických nápojů odborná garantka spolku Fér potravina Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.

Unavenému řidiči, který nemůže zastavit a před další jízdou se vyspat, tedy krátkodobě pomoct můžou. „Tragédie je, že je ve velkém pijí děti a že prodej těchto nápojů není u nás absolutně nijak regulován,“ dodává nezávislý novinář Jan Tuna.

„S nadsázkou říkám, že je to úplně stejné, jako kdybychom dětem naprosto legálně v obchodě za pár korun prodávali drogy. Je to něco, co je uměle a nepřirozeně stimuluje. Navíc je to často levnější než voda.“

Na hranu vyčerpanosti

Problémem energetických nápojů není ani tak cukr, který je spojený s obezitou, ale látky jako kofein, taurin, guarana nebo ženšen, které se používají ke stimulaci mozku. „Všechny tyto látky oddalují pocit únavy, to znamená, že se tělo dostává až na hranu vyčerpanosti, než se úplně zhroutí. Navíc tyto látky stimulují tvorbu dopaminu. Ten si ale lidský mozek má vytvářet jiným způsobem než dodáváním uměle zvenčí,“ vysvětluje Střítecká.

Dalším problémem je dehydratace. Kofein obsažený ve vysokých dávkách v energetických nápojích má diuretické účinky. Člověk, který je unavený, protože málo pil, se energetickým nápojem dál odvodňuje. „Místo aby se ale napil vody, dá si další energy drink, a takto se točí v kruhu. Úplným zabijákem je pak kombinace energy drinků s alkoholem. Popsaná je řada případů úmrtí mladistvých a dětí na selhání srdce. Kofein ale může i za to, že snižuje dobu hlubokého spánku. Děti jsou pak ráno unavené, což vede k tomu, že si zase dají energy drink,“ popisuje běžnou praxi Tuna.

Potvrzují to i průzkumy. Až 6 dětí ze 100 si dá místo snídaně energy drink a 25 až 30 dětí ze sta mezi 13 a 15 lety má energy drink každý den. „Na vině je velmi silný marketing a reklama zaměřená na náctileté. Zapojena je do toho řada influencerů, youtuberů, známých lidí, reklama ale cílí třeba i na sportovce. Mezi mladými tak vzniká představa, že budou-li to pít, budou in. Navíc je to velmi levné,“ vypočítává novinář.

Chemický koktejl

Vrcholem všeho je, že přestože všichni pijí energy drinky přímo z plechovky, výrobci je ještě obarvují různými barvivy. „Buďto je to obarvené přírodním karamelem, což je výjimka, nebo chemicky vyrobeným karamelem, v nejhorším případě pak různými azobarvivy, třeba červení allura, tartrazinem nebo brilantní modří,“ pokračuje Tuna.

Čtěte také

Obarvené sladkosti, limonáda z dehtu, guma v jogurtu. Kterým éčkům se obloukem vyhnout? A kterých se bát nemusíte?

Kromě barviv jsou v energy nápojích přítomny ještě konzervanty jako benzoan nebo kyselina sorbová. V některých je přítomna kyselina fosforečná, která odvápňuje kosti. Dost často jsou v nápojích místo cukru chemická sladidla, konkrétně třeba aspartam, který nedávno Světová zdravotnická organizace zařadila na seznam potenciálních karcinogenních látek.

Prodej energetických nápojů s kofeinem a taurinem dětem a náctiletým do 18 let zakazuje třeba v Polsku nebo v pobalstských státech zákon. O regulaci v Česku usiluje zatím jen e-petice založená po odvysílání reportáže o energetických nápojích v pořadu Tuna vs na YouTube. „Říkali jsme si s Hankou, že to takto nemůže skončit. Proto jsme založili petici, se kterou chceme jít do Poslanecké sněmovny. Víme, že se některé děti k energetickým nápojům samozřejmě dostanou i po přijetí zákona, nebudou si to ale moct koupit jako obyčejný rohlík,“ uzavírá Jan Tuna. Připojit se k petici je možné zde: