Mouchy pestřenky likvidují mšice
Pestřenky jsou občas omylem považovány za vosy, ale žihadlo nemají. Jejich larvy pomáhají zbavovat zahradu mšic.
Příroda vybavila pestřenky výstražným zbarvením podobným vosímu, aby mouchy ochránila před nepřáteli, především ptáky.
Charakteristický je ovšem způsob letu pestřenek. Rády se vznášejí na jednom místě jako malý vrtulník a pak střelhbitě svou polohu změní. Mají pouze dvě křídla jako všechny mouchy.
Pro mšice jsou nebezpečná jejich vajíčka
Dospělé pestřenky, které vidíme opylovat květy, se živí pylem a nektarem. Dospělci sice mšice nehubí, ale kladou mezi mšice či blízko nich vajíčka.
Z nich se líhnou opravdoví dravci. Na první pohled nenápadné larvy pestřenek, kterých je v České republice asi sto druhů.
Pokusy bylo zjištěno, že například larva pestřenky rybízové během svého vývoje zkonzumovala 209–262 mšic makových střední velikosti. Menších mšic však larva spotřebuje mnohem víc. Jedna larva pestřenky hrušňové zkonzumovala za život 420 středně velkých mšic, ale až 820 drobných mšic.
Dají se pestřenky chránit a podpořit jejich přítomnost na zahradě?
Ano, zahradničením bez chemie. Nebo integrovanou ochranou, což znamená používat chemickou ochranu tak, aby neškodila užitečnému hmyzu. Ale pozor, některé informace o přijatelnosti toho kterého přípravku mohou být zavádějící.
Například Pirimor neškodí slunéčkům (což bylo zjištěno poprvé v Česku) a některým dalším přirozeným nepřátelům mšic, ale na pestřenky účinkuje!
Existuje jediná práce (opět česká), při níž bylo po tři léta ve 14denních intervalech zjišťováno na zelí složení přirozených nepřátel mšice zelné. Výsledky ukázaly, že nejvíce mšic bylo zahubeno pestřenkami, a to 77 % ze zahubených mšic.
Více v internetovém Receptáři www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.