Milada Horáková: Jdu s hlavou vztyčenou. V boji se padá, a co jiného je život než boj
Na konci května 1950 začal historiky nazývaný „největší politický proces“ v našich dějinách. První vykonstruovaný soud tehdejší doby, na který dohlíželi sovětští stalinisté. Soud, který provázela mohutná manipulativní propaganda, a který poslal na smrt ženu. Milada Horáková byla jedinou ženou popravenou v rámci politických procesů po únoru 1948. Komunisté ji zavraždili na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950.
Související
-
V jejím osudu se zrcadlí příběh Československa 20. století. Osudové ženy: Milada Horáková
Dvakrát ve svém životě čelila trestu smrti. Nikdy se ale nenechala zlomit ve své víře, že to, za co bojovala, bylo správné. V roce 1950 byla zavražděna komunisty.
-
Dramatizace života i osudového procesu Milady Horákové
V hlavní roli ženy, která se zasadila se o práva svobodných žen a nemanželských dětí a přežila věznění gestapa, Aranka Lapešová. Vypráví Zdeněk Junák.
-
Kdyby neemigrovala, mohla být druhou Miladou Horákovou. Osudové ženy: Helena Koželuhová-Procházková
Neteř bratří Čapků byla vzdělanou, odvážnou a ostře kriticky myslící ženou, která se nebála nahlas varovat před zlem, které se po válce šířilo do střední Evropy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
