Meteorolog Žák: Šance na záchranu planety tu ještě je. Dodržovat závazky ale lidstvo neumí

„Šestá zpráva IPCC představuje zatím nejkomplexnější obrázek toho, co se s naším klimatem děje, jak na něj působí člověk svojí aktivitou, ať už se to týká uvolňování emisí nebo třeba náhrady původních povrchů zemědělskou půdou nebo zastavováním,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.

Čtěte také

iROZHLAS

OSN: Země překročí kritickou úroveň oteplení v příštím desetiletí. Změna bude stát miliardy dolarů

Výrazný apel na to, aby lidstvo konalo, dokud je ještě čas, se objevuje ve zprávách dlouhodobě. Klimatologové dokonce před zkázou planety varují už třicet let. Přesto emise skleníkových plynů rostou.

„Když srovnáme například loňský rok s polovinou 90. let, vidíme dramatický nárůst. A přestože máme Kjótský protokol nebo Pařížskou klimatickou dohodu, stále se nám nedaří emise snižovat.“

Poslední šance?

Hodnotící zpráva mezivládního panelu je ale i přesto pozitivní. Lidstvo má podle odborníků stále ještě šanci udržet oteplování planety kolem 1,5 °C. „Znamenat to ale bude enormní úsilí, kterého asi lidstvo schopno je, na druhé straně víme, že schopnost domluvy, mezinárodní koordinace a dodržování nějakých závazků nám vlastní není,“ podotýká Žák.

Pomoct by podle něj mohl do jisté míry klimatický zákon, který platí v patnácti zemích Evropy. „Nejsem sice odborník na právo, ale z laického úhlu pohledu by klimatický zákon mohl pomoct tlačit na vývoj naší společnosti. Mnohem důležitější je ale globální rozměr. Omezení emisí skleníkových plynů se musí týkat drtivé většiny lidstva.“

Vlny veder

Vychýlení globálního průměru teploty na celé planetě směrem nahoru ovlivní bohužel i nastupující teplá fáze El Niño, která vystřídá studenou fázi La Niña.

Čtěte také

Michal Žák: Extrémní vedra, nevyzpytatelné hurikány? Souvislost s klimatickou změnou je zřejmá

„Jde o přirozené jevy, které souvisejí s vnitřní proměnlivostí našeho klimatu. V některých částech planety je po určitou dobu tepleji, jinde naopak chladněji. Důležité ale je, že na dopady těchto fází má vliv i naše chování, zejména tedy emise skleníkových plynů. Navíc v atmosféře souvisí všechno se vším, takže dění na jednom konci planety ovlivňuje i mnohem vzdálenější oblasti.“

Teplejší voda v centrální a východní části tropického Pacifiku bude tedy mít zásadní dopady na projevy počasí jinde. „Na západě Jižní Ameriky se tak dají očekávat vydatné deště a povodně, naopak v Austrálii budou následující sezony sušší a teplejší. Vlny extrémních veder zasáhnou jihovýchodní Asii. Z hlediska globálního oteplování tedy není nástup EL Niña příliš příznivou zprávou,“ uzavírá Michal Žák.