Meteorolog Žák: Riziko zásahu bleskem je statisticky malé. Proč to ale pokoušet? Nejhorší je schovat se pod strom
Pěticentimetrové kroupy, supercela, potoky jako divoké řeky. Přívalové deště a nebezpečné projevy počasí zasáhly v posledních dnech i Česko. Jsou tak silné bouřky v květnu obvyklé? A jak velké je riziko zásahu bleskem? Meteorolog Michal Žák v audiozáznamu ještě přiblíží, jaká bude hurikánová sezona v Atlantiku, a vysvětlí, co způsobilo extrémní vlnu veder ve Spojených státech či v jižní Asii.
„Květen je měsícem, který je součástí hlavní bouřkové sezony. S bouřkami takové intenzity se ale spíše setkáváme až červnu nebo červenci. Na druhé straně, když je dostatek energie a vlhkosti a vhodné podmínky v atmosféře, mohou vzniknout takto silné bouřky i v průběhu května,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.
Čtěte také
Pár minut i několik hodin
Bouřky s výjimečnými vlastnostmi se označují jako supercely. Jedna taková se v neděli přehnala třeba přes Přelouč, Pardubice nebo Hradec Králové. „Supercela nemusí být velká ani mohutná, důležitá je její specifická struktura, kdy hraje velmi významnou roli intenzita výstupného proudu, který takovou bouřku udržuje při životě dlouhou dobu.“
Zatímco doba života klasické bouřky od jejího vzniku po její rozpad trvá přibližně 30 až 50 minut, u supercel je to několik hodin, během nichž zpravidla zasáhnou dlouhý pás území, na který přinášejí velmi nebezpečné projevy počasí. „Často jsou to prudké přívalové lijáky, kdy může spadnout 70 až 80 mm vody za hodinu. Často jsou to obří kroupy, silné nárazy větru, tornáda nebo silná blesková aktivita.“
V autě, v budově, v podřepu
Na ochranu před blesky se ale podle Žáka často zapomíná, což potvrzují i časté případy zásahu bleskem popisované v médiích. „Obecně platí, že když přichází bouřka, je dobré vyhledat bezpečný úkryt, kde nehrozí zásah blesku. Pobyt venku je nebezpečný, přestože riziko zásahu bleskem je statisticky vzato velmi malé. Ideálním úkrytem je železobetonová budova, domy s hromosvodem, uzavřené auto nebo vlak.“
Naopak velmi rizikové je podle meteorologa schovávat se pod stromy nebo zůstávat na náhorní planině nebo hřebeni hor. „Když už někdo podcení předpověď počasí a do takové situace se dostane, nejlepší je zaujmout podřep s nohami co nejblíže u sebe, čímž se sníží krokové napětí na minimum, a pokud náhodou dojde k zásahu bleskem v naší blízkosti, projede námi jen malé množství proudu, které by nám nemělo zásadně ublížit. Nejlepší ochranou je ale sejít někam do nižší polohy,“ uzavírá Michal Žák.
Související
-
Nedaleko centra Drážďan udeřil blesk. Vyžádal si deset raněných, dva z nich museli záchranáři oživovat
Blesk zasáhl travnatou oblast u Labe nedaleko centra saské metropole. Na místo poté dorazili záchranáři, policisté a také vrtulník.
-
Přeju si bouřky i na dovolené. K mému koníčku to prostě patří, myslí si jejich lovec Jiří Kouřil
„Bouřky se mi líbily už odmalička. Maminka říká, že jsem se narodil při bouřce a to byl asi první impuls. A co teprve když jsem zjistil, že blesk lze vyfotit,“ vzpomíná.
-
Meteorolog Žák: Předpověď tornád je mimořádně složitá. Nejsme schopni říct, kde a kdy se vytvoří
Zažíváme typické středoevropské léto? Jsou tornáda v Česku, jako bylo například to před dvěma lety na Moravě, běžným jevem? S čím souvisí jejich vznik?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
