Meteorolog Žák: Předpověď tornád u nás je mimořádně složitá. Nejsme schopni říct, kde a kdy se vytvoří

Čtěte také

Meteorolog Michal Žák: Teplota stoupá. Během léta pravděpodobně nastane efekt El Niño. Zacloumají vedra i s Českem?

Podle Michala Žáka zažíváme typické středoevropské léto, i když už posunuté do vyšších teplot, než tomu bývalo třeba v posledních dekádách minulého století. A jak tedy bude vypadat nadcházející počasí v Česku?

„Když se řekne červen, tak si určitě posluchači vybaví velmi známou pranostiku Medardova kápě 40 dní kape. Ta se snaží vystihnout podstatu toho převažujícího proudění a počasí v červnu, kdy jsou typické vpády oceánského vzduchu převážně od západu, ale v některých případech může vlhkost přicházet i od jihu z oblasti Středozemního moře. A to znamená samozřejmě časté srážky, přeháňky, případně bouřky.“

Zažíváme typické středoevropské léto posunuté do vyšších teplot.

Můžou se ale objevit i srážky trvalejší a vydatnější. „Je pravda, že tato v uvozovkách medardovská cirkulace, tedy to typické proudění od západu se už v posledních dvou až třech dekádách nevyskytuje tak často, jak tomu bylo dříve. Ale proměnlivost zejména v první části léta je pro české území poměrně typická. Můžeme se bavit o tom, jak moc jsou obvyklé teploty vysoko nad tropickou třicítkou, i když zatím jich tolik nebylo. A druhá otázka je zase intenzita bouřek, které jsme v minulém týdnu zažili a byli intenzivní. To už je samozřejmě trochu nad obvyklou úrovní, i když bouřky samotné jsou pro české léto velmi typické.

Intenzivní bouřky

Čtěte také

Meteorolog Žák: Šance na záchranu planety tu ještě je. Dodržovat závazky ale lidstvo neumí

Minulý týden měly Česko zasáhnout velmi intenzivní bouřky. Proč se předpověď meteorologů nenaplnila? „Úspěšnost našich předpovědí není stoprocentní. V podmínkách Česka nebo střední Evropy to prostě na 100 procent předpovědět nelze,“ připomíná Michal Žák.

Hlavní příčina toho, že bouřky v Česku nakonec nebyly tak intenzivní, spočívá v tom, že k nastartování bouřek došlo později během večera, kdy už energie v atmosféře bylo méně. „V průběhu dne je důležitý vliv Slunce, kdy odpoledne a v podvečer svítí a poskytuje nejvíc energie pro vznik vertikálně mohutných bouřkových oblaků a následně nebezpečných doprovodných jevů,“ vysvětluje meteorolog.

Slunce poskytuje nejvíce energie pro tvorbu bouřek.

Předpověď silných bouřek a nebezpečných doprovodných jevů je podle Žáka pro meteorology výzva: „Balancují na pomyslných miskách vah otázku, jak mají být při vydávání výstrah naléhaví. Na jedné straně řešíte otázku zbytečného poplachu, a zároveň tam je potenciál pro nebezpečné jevy. Otázkou je, co se nakonec rozhodnete zvolit.“

Předpověď tornád

Čtěte také

Tornádo pro nás byla premiéra, přiznává psycholog pražských hasičů Jan Remeš

Před dvěma lety zasáhlo jižní Moravu silné tornádo, zanechalo po sobě sedm mrtvých, desítky zraněných a zdevastovalo několik vesnic. Jednalo se tak o nejsilnější zdokumentované tornádo na území Česka.

„Předpověď tornád je mimořádně složitá záležitost. To se týká i kolegů v USA, kde je tornád řádově více, protože podmínky pro jejich tvorbu jsou tam mnohem příznivější než tady ve střední Evropě. Mají příslušný systém varování vypracován poněkud odlišně. Lidé jsou také už zvyklí na to, co dělat, když je nějaké varování. V podmínkách Česka a střední Evropy meteorologové nejsou schopni říct, kde a kdy se tornádo vytvoří. V podstatě až do chvíle, než se začne tvořit,“ popisuje meteorolog.

S čím tedy vznik tornád souvisí? „Jde o komplex dynamických a termodynamických parametrů. Musíme mít vertikálně mohutné bouřkové mraky, jejichž vrcholky často přesahují třeba i 12 km. Na druhé straně je potřeba, aby tam byla dostatečná vlhkost vzduchu. A velmi důležité je proudění,“ uzavírá Michal Žák.