Meteorolog Michal Žák: Lyžování? V budoucnu až od února a jen ve vyšších polohách. Zasněžování nepomůže!

12. leden 2023

Podle nejnovější švýcarské studie bude lyžování a další zimní aktivity možné už jen ve vyšších polohách. A umělé zasněžování může jen způsobit další problémy, jak vysvětluje Žák. S moderátorkou Zitou Senkovou probírali také stávající teplou zimu, zprávu agentury Copernicus, podle které byl loňský rok nejteplejší a v Evropě nejsušší za 500 let, nebo zprávu Guardienu o tom, že v loňském roce byly světové oceány nejteplejší. Bude ten letošní rok ještě teplejší? Poslechněte si.

Podle studie švýcarských vědců z Basilejské univerzity bude lyžování, snowboardig a podobné zimní aktivity v principu možné jen ve vyšších polohách. A o Vánocích a na Nový rok to bude čím dál méně pravděpodobné. Garanci sněhu už nebudeme mít ani v Alpách.

„Obávám se, že v těch populární střediscích to opravdu být nemusí,“ připouští v pořadu Jak to vidí… meteorolog Michal Žák. „Nejchladnější období přichází zpravidla v lednu, případně na počátku února. V posledních letech jsou vpády studeného vzduchu v únoru výraznější než v té první polovině zimy.“

Už i ve vyšších polohách prší

„Na Vánoce a Nový rok se tedy sněhová pokrývka nemusí v těch předchozích dnech vytvořit tak mohutná, aby odolala vpádům teplého vlhkého vzduchu, kdy i v těch vyšších horských polohách prší,“ vysvětluje host Zity Senkové na Dvojce.

„Ve střediscích, která leží ve výšce kolem 2000 m a výše, to přece jenom bude o něco lepší. Ale na druhou stranu třeba ta loňská zima zejména ve Švýcarsku nebo v jižních Alpách ukázala, že i ta vysoko položená střediska trpěla nedostatkem zimy. Byla totiž nejenom teplá, ale i suchá. Moc sněhu tam nenapadlo a lyžování bylo dost omezené.“

Kdy bude jistota lyžování?

„Do budoucna bude obecně platit, že pokud budete chtít větší jistotu, že si zalyžujete, tak bude lepší se poohlédnout spíš po těch termínech ve druhé polovině ledna nebo v první polovině února než třeba kolem Vánoc.“

„České hory mají nevýhodu i s nadmořskou výškou. Řada středisek, kromě Krkonoš, leží kolem 1000 m. A ty intenzivnější oblevy často znamenají, že sníh, ať už přírodní nebo technický, neodolá dešťům. Největší problém totiž asi není teplo, ale ten déšť a vítr.“

Zasněžování nebude fyzikálně možné

Švýcarští vědci ve zmíněné studii navíc ukázali, že sněžná děla spotřebují mnohem více vody, což nemusí být možné vždy a všude. A že ani umělé zasněžování v některých fázích roku nebude z povětrnostního, resp. fyzikálního hlediska možné.

„Samozřejmě. Pro zasněžování je potřeba, aby teploty byly dostatečně nízké a aby ten technický sníh na zemi nějakou dobu vydržel. To znamená, aby se teploty přes den dostaly nad nulu jen na krátkou dobu.

„Ale teď jsme v posledních týdnech svědky toho, že celodenní mrazy nebo denní teploty maximálně kolem nuly nepanují. Drží se jenom na hřebenech hor, kde samozřejmě už žádná střediska nejsou. Takže vlastně to technické zasněžování u nás v těchto dnech už není možné.“

Mizí voda pro přírodní procesy

„Druhá věc je otázka vody. I v jižních Alpách se během zimní sezony potýkají s nedostatkem vody. Takže ty vodní zdroje, jako jsou jezera a nádrže, ze kterých se čerpá voda pro zasněžování, můžou být nedostatečně naplněny.“

„A pak také s tím, jak roste míra technického zasněžování, celkově roste i spotřeba vody, která potom může chybět pro přirozené procesy. Někde to už může být docela znatelné,“ uzavírá Michal Žák, meteorolog a docent Katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Spustit audio

Související