Přeju si bouřky i na dovolené. K mému koníčku to prostě patří, myslí si jejich lovec Jiří Kouřil
„Bouřky se mi líbily už odmalička. Maminka říká, že jsem se narodil při bouřce a to byl asi první impuls. A co teprve když jsem zjistil, že blesk lze vyfotit,“ vzpomíná. Zohlednil svůj koníček, když si pořizoval byt? Má v práci nutkání odjet k bouřce? Překvapila ho někdy její intenzita? Je nějaká země bohatá na bouřky? Co všechno má v plánu a co je jeho velkým snem?
„Letošní sezóna je tragická,“ lituje lovec bouřek, který jde ven kdykoli se začnou kupit mraky, zatímco jiní spěchají domů. „Přeju si bouřky i na dovolené. K mému koníčku to prostě patří. Na lov bouřek musíte mít chuť a hlavně čas. Taky je potřeba přečíst si, co fotit a jak se při bouřce chovat.“
„Lovci bouřek fotí bouřku zepředu, když přichází. Do bouřky se snažíme nejet, protože tam jsou kroupy, vítr a nechceme mít zničené auto. Říká se, že s prvními kapkami je dobré to zabalit a jít se schovat,“ popisuje.
Ani v zimě, kdy je bouřek málo, Jiří Kouřil nelení. „Dělám videa a dávám to na sociální sítě. Taky si hraju s fotkami a třídím je. Jejich počet záleží na situaci, ale je to kolem tří až pěti set,“ uzavírá lovec bouřek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
