Meteor o zpěvu velryb, meteoritech z Měsíce a hraní zvířat

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Proč velryby zpívají?

Poslouchat zpěv velryb je pro člověka v podstatě uměleckým zážitkem. Krásné zvukomalebné tóny, nesoucí se oceánem na velké vzdálenosti, poutají pozornost vědců už desítky let. První nahrávky odborníky překvapily a samozřejmě vyvolaly spousty otázek.

Jednou z velryb s úžasným zpěvem je keporkak. Jenže, jak může zpívat, když nemá žádné hlasivky? Zpívá ze stejného důvodu jako velryba grónská, která pomocí zvukových vln zkoumá tloušťku ledu? Nová teorie říká něco jiného. Hledá keporkak svým zpěvem samičku? Zajímavý výzkum přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Kosmická stanice Mir

Stalo se tento den: Ruská kosmická stanice Mir začala vznikat v roce 1986|foto:Fotobanka Pixabay, WikiImages

Doletět na oběžnou dráhu a zpět nebo i na Měsíc netrvá příliš dlouho. Ale pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru se kosmické lodě nehodí. K tomu vědci potřebovali něco víc než dosavadní „krabičky od sardinek“, ve kterých byli astronauti naskládáni sice úsporně, ale takřka bez možnosti pohybu.

Řešení se nabízelo jediné: vytvořit na orbitě specializovanou obytnou družici, ve které by astronauti mohli co nejpohodlněji žít a pracovat. Psal se rok 1986 a začala vznikat ruská kosmická stanice Mir. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mohou na Zem spadnout kameny z Měsíce?

Meteorický roj|foto:Shutterstock

Kosmické lodě Apollo přivezly zpět na Zem 382 kg vzorků měsíční horniny. Ještě před tím automatické sondy Luna přivezly asi 3 kg. Je to už historie stará půl století. Naštěstí mají astronomové možnost studovat další vzorky, které nám z Měsíce padají samy od sebe. Jde o meteority, které vyrazila z povrchu kosmická srážka třeba s malou planetkou.

Měsíčních kamenů už se našlo obrovské množství a dohromady mají hmotnost 660 kg. Co se z nich dá zjistit? A neznehodnotí je průlet zemskou atmosférou? Na to jsme se ptali Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária v Brně.

Proč má naše tělo 37 stupňů?

Proč má naše tělo 37 stupňů?|foto:Fotobanka Unsplash

Všichni známe z vlastní zkušenosti, jak je nám špatně při horečce, kdy se vnitřní teplota našeho těla vyšplhá třeba i nad 40 stupňů. Stejně tak máme problémy s podchlazením. Odborníci označují za kritickou teplotu 28 stupňů. Pokud teplota těla klesne pod ní, má to už závažné důsledky.

Co přesně se pak v těle děje? A proč tělu vyhovuje právě 37 stupňů? Zdá se, že tato teplota je pro tělo nejvýhodnější z mnoha důvodů. Hovořil o nich prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Jak si hrají gorily, lvi a veverky

Řada zvířecích mláďat se opravdu chová tak, že to připomíná některé dětské hry. Proč to dělají?|foto:Fotobanka Unsplash

Dětské hry bereme jako něco samozřejmého. Každý si z vlastního dětství pamatujeme, jak nás to bavilo. Přírodovědce zajímalo, zda si hrají i zvířata. Ukázalo se, že řada mláďat se opravdu chová tak, že to připomíná některé dětské hry. Proč to dělají? Připravují si dovednosti na období dospělosti nebo jde jen o zábavu?

Není snadné to posoudit. Kniha Pozoruhodné objevy ze světa zvířat, kterou vydalo nakladatelství Grada, přináší výsledky výzkumu her zvířat. V prvním dílu četby si povíme, jak si hrají gorily, lvi a veverky. Pro Meteor čte Zuzana Slavíková.